117 C 13/2021-56 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 168,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla ve dnech 31. 8. 2019 a 1. 9. 2019 poskytnuta zdravotní péče v částce žalované. V době poskytnutí péče však žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, ze kterého se předmětné zdravotní služby hradí. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení ceny zdravotní péče fakturou [číslo] splatnou dne 28. 9. 2019, avšak bezvýsledně. 2 Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 29. 10. 2021, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 18. 10. 2021). 3 Podle § 2 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů jsou podle tohoto zákona zdravotně pojištěny osoby, a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky (dále jen,,pojištěnci“). 4 Dle Ověření pojistného vztahu pojištěnce vydaného Úřadem pro dohled nad zdravotní péčí SR nebyl žalovaný účastníkem zdravotního pojištění, když pojistný vztah byl ukončen k datu 20. 10. 2013. Fakturou [číslo] vystavenou dne 14. 9. 2019, splatnou dne 28. 9. 2019 měl soud prokázáno, že touto byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení částky 1 168,20 Kč za poskytnutou zdravotní péči. Předžalobní výzva pak byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z dopisu žalobkyně ze dne 22. 10. 2019 a kopie dodejky. 5 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako cizinec nebyl pojištěn u zdravotní pojišťovny a úhradu za poskytnuté zdravotní výkony tak byl povinen zaplatit v hotovosti. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, či že by žalobkyni již plnil. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému zároveň uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6 O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 2 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 126 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 1 726 Kč.