17 C 217/2021-41 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 4 596,05 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že provozuje síť elektronických komunikací. Podmínky využívání služeb elektronických komunikací pak vycházejí z účastnických smluv [číslo] ze dne 22. 5. 2019, [číslo] ze dne 22. 5. 2019 a [číslo] ze dne 16. 7. 2019, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně. Poskytnutá plnění byla žalované účtována fakturami [číslo] (splatná dne 3. 8. 2019), [číslo] (splatná dne 3. 9. 2019) a [číslo] (splatná dne 4. 10. 2019). Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 4 596,05 Kč, kterou přes upomínku neuhradila. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 6. 9. 2021, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 27. 8. 2021). Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka Konf [číslo]. V daném typu sporu, mezi něž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly dne 22. 5. 2019 a dne 16. 7. 2019 uzavřeny účastnické smlouvy [číslo] kterými se žalobkyně zavázala žalované poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly. Žalovaná však nezaplatila za poskytnuté služby třetích stran částku 4 464,80 Kč a za sjednané měsíční pojištění částku 131,25 Kč, jak vyplývá z vyúčtování služeb – daňových dokladů [číslo] [číslo] [číslo] včetně podrobných výpisů služeb. Žalovaná pak nejen neprokázala, ani netvrdila, že by dluh nevznikl, že by tento uhradila, či že by zanikl jinak. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 168 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 1 368 Kč.