17 C 261/2021-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 10 631,13 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že provozuje síť elektronických komunikací. Podmínky využívání služeb elektronických komunikací pak vycházejí z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 6. 12. 2019, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně. Za poskytnutá plnění bylo žalovanému účtováno - fakturou [číslo] ze dne 20. 1. 2020, splatnou dne 3. 2. 2020, 468,10 Kč (39,10 Kč splátka zařízení + 99 Kč SMS na speciálně zpoplatněná čísla + 330 Kč volání na speciálně zpoplatněná čísla), - fakturou [číslo] ze dne 20. 2. 2020, splatnou dne 5. 3. 2020, 5 490,16 Kč (90 Kč splátka zařízení + 397 Kč SMS na speciálně zpoplatněná čísla + 46 Kč volání na speciálně zpoplatněná čísla + 15 Kč zprostředkovatelský poplatek [anonymizováno] + 3 358,16 Kč [anonymizováno] + 1 485 Kč SMS platba + 99 Kč pojištění) - fakturou [číslo] ze dne 20. 3. 2020, splatnou dne 3. 4. 2020, 2 607,97 Kč (59 Kč SMS na speciálně zpoplatněná čísla + 2 249,97 Kč [anonymizováno] + 99 Kč pojištění + 200 Kč vystavení splátkového kalendáře) - fakturou [číslo] ze dne 20. 4. 2020, splatnou dne 4. 5. 2020, 99 Kč (pojištění) - fakturou [číslo] ze dne 20. 5. 2020, splatnou dne 3. 6. 2020, 75,90 Kč (pojištění) - fakturou [číslo] ze dne 28. 7. 2020, splatnou dne 11. 8. 2020, 1 890 Kč (splátka zařízení). Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 10 631,13 Kč, kterou přes upomínku neuhradil. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 25. 10. 2021, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 15. 10. 2021). 3. Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka [anonymizováno] [číslo]. V daném typu sporu, mezi něž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů. 4. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 6. 12. 2019 uzavřena účastnická smlouva, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly; součástí smlouvy byla i kupní smlouva na koncové zařízení (IMEI [číslo]). K zaplacení poskytnutých služeb třetích stran, splátek zařízení a sjednaného pojištění byl žalovaný vyzván fakturami (faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh uhradil. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni byly zároveň přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 252 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 252 Kč.