9 C 193/2020-17 — Okresní soud v Pardubicích

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, které s manželem uzavřela dne [datum] před Magistrátem města Pardubic. U obou se jedná o manželství prvé, z něhož se jim narodili synové [jméno] a [jméno], kteří jsou dosud nezletilí. Manželství považuje za hluboce rozvrácené, neplnící své funkce a jedná se tak o svazek formální. Lidsky spolu vycházejí dobře, ale je nemyslitelné, že by došlo k obnovení manželského soužití, k čemuž došla po zralé úvaze. S návrhem na rozvod manželství předložila i smlouvu o manželském majetkovém režimu – zúžení společného jmění manželů sepsanou formou notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo] ze dne [datum] uzavřenou dle § 716 a násl. občanského zákoníku. 2. Manžel s návrhem na rozvod manželství vyjádřil souhlas. 3. Dle § 755 odst. 1 a 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 4. Dle § 756 zák.č. 89/2012 Sb. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Magistrátem města Pardubic a u obou se jednalo o manželství prvé. 6. Výpověďmi účastníků pak bylo prokázáno, že jejich manželství trvá od roku 2012. Na počátku manželství se vyskytly problémy, které však urovnali a dohodli se na dalším soužití. Zlomem však bylo těhotenství manželky a ztráta zájmu o intimní život. K drobným neshodám docházelo, když oba se cítili unavení, manžel ze zaměstnání, manželka z péče o domácnost a dítě. Rovněž měli problémy ve vzájemné komunikaci, což však neřešili. Manžel se necítil v manželství spokojený právě proto, že si nerozuměli v intimní oblasti a manželka intimní soužití odmítala. Po narození druhého syna v květnu 2018 došlo k intimnímu styku pouze 2krát. K ukončení intimního soužití tak došlo před více jak 2 lety. V současné době si manželka zajistila jiné bydlení, kam se bude stěhovat, a oba potvrdili, že i v tomto případě jsou schopni společně se starat o děti, které jim byly svěřeny do společné péče. Před rozvodem došlo k zúžení rozsahu společného jmění manželů smlouvou o manželském majetkovém režimu uzavřené formou notářského zápisu. 7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, o které nemají manželé ani jeden zájem. Manželství neplní svoji funkci biologickou od poloviny roku 2018 a funkci ekonomickou plní pouze částečně. Vzhledem k postojům obou manželů nelze očekávat, že by došlo ke změně vzájemných vztahů, zejména za situace, kdy si manželka zajistila již jiné bydlení. Za hlavní příčinu rozvratu manželství soud považuje zejména problémy v intimním soužití i problémy ve vzájemné komunikaci. Manželé se dohodli ohledně péče a výživy nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno] na dobu po rozvodu manželství a jejich dohoda byla schválena rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. 14 Nc 19/2020-22 a nabyla právní moci [datum]. Dle této dohody byl nezletilý [jméno] i nezletilý [jméno] svěřeni do společné péče obou rodičů, výživné nebylo určeno. Za takto zjištěné skutkové situace, kdy manželství neplní své funkce a manželé nemají zájem na zachování manželství, má soud za to, že jsou naplněny všechny předpoklady citovaného ust. § 755 odst. 1 až 3 a § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto manželství účastníků rozvedl. Má za to, že rozvod nebude ani v rozporu se zájmy nezletilých dětí, které byly svěřeny do společné péče rodičů a dle jejich tvrzení, tato dohoda funguje velmi dobře a jsou schopni se vždy ohledně dětí dohodnout tak, aby to bylo zejména k jejich prospěchu. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, kdy nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.