17 C 354/2021-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí celkem 2 555 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) dne 11. 1. 2018 uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalovanému, v období od 24. 1. 2018 do 18. 8. 2018, dodala elektřinu v celkové hodnotě 6 015 Kč. Na zálohách žalovaný uhradil 3 460 Kč. K doplacení tak zůstala částka 2 555 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván fakturou [číslo] avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 17. 1. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 7. 1. 2022). 3. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] uzavřenou mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne 11. 1. 2018, měl soud prokázáno, že touto se společnost [právnická osoba], zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] a žalovaný hradit za dodanou elektřinu dohodnutou cenu dle aktuálně platného Ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Fakturou [číslo] splatnou dne 12. 9. 2018, spolu s detailním rozpisem vyúčtování žalobkyně doložila, že v období od 24. 1. 2018 do 18. 8. 2018 žalovaný odebral elektřinu v celkové hodnotě 6 015,43 Kč a na zálohách uhradil 3 460 Kč. K doplacení tak zůstalo 2 555 Kč. 4. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2021. 5. Dle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že na základě dne 11. 1. 2018 uzavřené smlouvy byla žalovanému dodána elektřina. Předloženým detailním rozpisem vyúčtování potom žalobkyně doložila, že za období od 24. 1. 2018 do 18. 8. 2018 žalovaný odebral elektřinu v celkové hodnotě 6 015,43 Kč a na zálohách uhradil 3 460 Kč. K doplacení tak zůstalo 2 555 Kč. Žalovaný pak žádným způsobem neprokázal, ba ani netvrdil, že by v daném období elektřinu vůbec neodebíral, event. že by za tato období cenu odebrané elektřiny v plném rozsahu uhradil. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Žalobkyni byly zároveň přiznány úroky z prodlení ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 168 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 1 368 Kč.