17 C 356/2021-46 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 25 520,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce společnost [anonymizováno] [právnická osoba] provozuje síť elektronických komunikací. Podmínky využívání služeb elektronických komunikací pak vycházejí z účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy [číslo] ze dne 24. 9. 2010, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb právního předchůdce žalobkyně. Za poskytnutá plnění bylo žalovanému účtováno - fakturou [číslo] ze dne 6. 10. 2012, splatnou dne 24. 10. 2012, 325,21 Kč (m-platba-zprostředkovatelský poplatek) + 20 Kč (zprostředkované služby – SMS speciální čísla se zvýšenou sazbou) + 6 450 Kč (platební služby – m-platba), - fakturou [číslo] ze dne 6. 9. 2012, splatnou dne 24. 9. 2012, 552,60 Kč (m-platba-zprostředkovatelský poplatek) + 50 Kč (zprostředkované služby – SMS speciální čísla se zvýšenou sazbou) + 12 400 Kč (platební služby – m-platba), - fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2012, splatnou dne 24. 8. 2012, 5 722,84 Kč (platební služby – m-platba). Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 25 520,65 Kč, kterou přes upomínku neuhradil. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému do vlastních rukou doručeny dne 19. 1. 2022). 3. Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka [anonymizováno] [číslo]. V daném typu sporu, mezi něž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2019 zaslaným žalovanému společností [anonymizováno] [právnická osoba] a seznamem postupovaných pohledávek. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 24. 9. 2010 uzavřena zákaznická smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb, dne 16. 11. 2010 oběma smluvními stranami podepsána objednávka služeb k dané zákaznické smlouvě a dne 16. 11. 2010 dodatek k účastnické smlouvě, kterými se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly, a to prostřednictvím telefonních čísel [tel. číslo] a [tel. číslo]. K zaplacení poskytnutých služeb byl žalovaný vyzván fakturami (faktury [číslo] [číslo] [číslo]). Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh uhradil. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni byly zároveň přiznány úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 022 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 252 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 474 Kč.