9 C 51/2022-57 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobním návrhem se žalobce domáhal snížení výživného pro oba žalované na částku 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2022 z důvodů svého zdravotního stavu, poklesu příjmů a zvýšení počtu vyživovaných osob. Uvedl, že byl v pracovní neschopnosti, poté evidován na úřadu práce, ale vzhledem k výsluze neobdržel žádnou podporu v nezaměstnanosti a jeho výsluha tak činila pouze 10 000 Kč. Následně po dobu 1 měsíce pracoval, práci však musel ukončit ze zdravotních důvodů. Užívá větší množství léků, musí si hlídat tlak a docházet na kontroly na hematologii. Od dubna 2022 pobírá důchod a žalovaným tak zasílá pouze částku 500 Kč, žádné dárky jim nekupuje, ani se jinak nepodílí na jejich výchově či výživě. Má další 2 vyživovací povinnosti, a to k dětem, které jsou dosud nezletilé. Vychovává je se svojí bývalou manželkou, s níž žije. Tato je vedena na úřadu práce bez příjmů z důvodu svého zdravotního stavu. Nyní by měla nastoupit do zaměstnání na částečný úvazek a její příjem by měl činit 6 000 Kč až 7 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] uvedl, že se snížením výživného na částku 500 Kč měsíčně nesouhlasí. Je studentem 3. ročníku střední školy, má zvýšené náklady spojené se svým zdravotním stavem – astma. Žalobce jako jeho otec se s ním nestýká, nedostává od něho žádné dárky a naopak k vzhledem k inflaci a zvýšeným nákladům na studiu, požaduje zvýšit výživné na částku 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2022. Zároveň uvedl, že žalobci bylo vyměřeno pro něho výživné ve výši 2 300 Kč měsíčně, které však od ledna 2022 nehradí. Navrhovaná částka 500 Kč nepokryje ani základní výdaje. Jeho matka živí 3 lidi a její příjem činí 22 000 Kč měsíčně. V současné době bude nastupovat do 4. ročníku, bude mít proto zvýšené výdaje na zakoupení učebnic. O prázdninách se snažil zajistit si brigádu, ale vše bylo obsazené. Na závěr navrhl, aby od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 nebylo výživné sníženo a bylo zachováno na částku 2 300 Kč měsíčně a od 1. 9. 2022, aby bylo stanoveno částkou 2 000 Kč měsíčně. 3. Žalovaná [celé jméno žalované] uvedla, že je studentkou 3. ročníku střední školy, má zvýšené náklady spojené se svým zdravotním stavem, a to na ortopedické pomůcky, rovnátka a léky. Vzhledem k inflaci požaduje naopak zvýšit výživné na částku 3 000 Kč měsíčně. Dne 31. 8. 2022 jí skončí studium na střední škole a od 1. 9. 2022 bude nastupovat do zaměstnání. Žádá však o doplacení dlužné částky, neboť stanovené výživné rovněž ve výši 2 300 Kč nebylo žalobcem hrazeno. Následně uvedla, že výživné žádá pouze do 31. 8. 2022 s tím, že by souhlasila i se snížením za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 na částku 2 000 Kč měsíčně. Je jí známo, že otec má 4 vyživovací povinnosti a příjem kolem 16 000 Kč měsíčně, ale částka 500 Kč měsíčně na veškeré náklady je velmi nízká. Se svým studiem neměla žádná vydání. Po dobu školní praxe si vydělávala částku 500 Kč – 520 Kč měsíčně. Uvedla, že zvýšení výživného od 1. 1. 2022 nežádá a souhlasí se snížením na částku 2 000 Kč měsíčně. 4. Podle § 923 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo ke snížení výživného za dobu minulou pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. 5. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 6. Podle § 915 odst. 1 o.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 7. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 27. 2. 2012 bylo zjištěno, že žalobci jako otci tehdy nezletilého [jméno] a nezletilé [jméno] bylo na základě dohody rodičů stanoveno výživné ve výši 2 300 Kč měsíčně pro každého z nich, které bylo splatné k rukám jejich matky a vždy do každého 5. dne v měsíci, počínaje dnem 1. 2. 2012, když se jednalo o snížení výživného. Tehdy bylo vycházeno z příjmu otce, který činil 9 811 Kč měsíčně a výsluhový příspěvek, který pobíral, činil 7 700 Kč čistého, otec měl tehdy 3 vyživovací povinnosti. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že nezletilé děti [příjmení] [jméno] a [jméno] byly svěřeny do péče matky a otci [celé jméno žalobce] bylo stanoveno výživné ve výši 2 200 Kč pro nezletilou [jméno] a 2 000 Kč pro nezletilou [jméno]. Tehdy činil příjem žalobce jako otce nezletilých 18 000 Kč čistého měsíčně a výsluhový příspěvek 7 800 Kč. Rovněž v té době bylo přihlédnuto k tomu, že žalobce má další 2 vyživovací povinnosti, a to k nynějším žalovaným. 9. Ze zprávy Ministerstva obrany ČR ze dne 15. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobci byl zvýšen výsluhový příspěvek od 1. 1. 2022 na částku 10 515 Kč. Z další zprávy ze dne 22. 4. 2022 a ze dne 9. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán od 15. 5. 2022 starobní důchod před dosažením důchodového věku ve výši 14 620 Kč a bylo rozhodnuto o zastavení výplaty výsluhového příspěvku s tím, že výše starobního důchodu je vyšší, než výsluhový příspěvek. 10. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce u této společnosti pracoval od 1. 4. 2022 do 16. 5. 2022, kdy byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době a příjem žalobce v měsíci dubnu 2022 činil částku 22 379 Kč a v měsíci květnu 2022 částku 756 Kč. Přitom v obou měsících žalobce pobíral i dávky nemocenského pojištění, když v měsíci dubnu se jednalo o částku 6 804 Kč a částka 756 Kč byla pouze nemocenskými dávkami. 11. Ze zprávy Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Pardubicích bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako uchazeč o zaměstnání od 26. 1. 2022 do 31. 3. 2022, podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. 12. Ze zprávy výrobního družstva [obec] bylo zjištěno, že příjem matky žalovaných činil v průměru 24 489 Kč a matka žalovaných měla v době rozhodování 2 vyživovací povinnosti. 13. Ze zprávy obchodní akademie a jazykové školy se sídlem v [obec] bylo zjištěno, že žalovaný byl ve školním roce 2021 2022 žákem 3. ročníku s denní formou studia. Žalovaná byla studentkou Střední školy řemesel a služeb [obec]. 14. Z lékařských zpráv neurologického oddělení [nemocnice] Pardubického kraje a.s. Orlickoústecká nemocnice bylo zjištěno, že žalobce byl dne 23. 12. 2020 přijat do nemocnice pro akutní spontánní subarachnoidální krvácení a rupturu aneurysmatu na ICA vlevo. Při propuštění dne 15. 1. 2021 bylo doporučeno vyloučit všechny rizikové situace spojené se vznikem žilní trombózy, vyžádáno vyšetření mozku včetně intrakraniálního řečiště, doporučeno postupné zvyšování zátěže, vyvarovat se činnosti v předklonu, pohybu na slunci s tím, že toto platí minimálně pro rok 2021. Žalobci byla hematologicko-transfuzním oddělení vydána průkazka s upozorněním na riziko trombózy s tím, že pacient je se sklonem k nadměrnému srážení krve. Zároveň jsou zde uvedeny telefonické kontakty na ošetřujícího hematologa. 15. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že v případě zletilého dítěte, resp. svéprávného dítěte, soud může změnit či zrušit výživné pouze na návrh. V daném případě návrh na snížení výživného podal žalobce jako otec žalovaných, který navrhl snížení na částku 500 Kč měsíčně pro každého žalovaného od 1. 1. 2022. Návrh na zvýšení výživného podali naopak žalovaní, kdy každý z nich požadoval zvýšit výživné od 1. 1. 2022 na částku 3 000 Kč. Pokud jde o žalovanou [celé jméno žalované], bylo zjištěno, že ukončila střední školu a dne 1. 9. 2022 nastupuje do zaměstnání, bylo proto rozhodováno o výživném pro ni na dobu do 31. 8. 2022. Žalovaný [celé jméno žalovaného] stále studuje, nyní bude studentem 4. ročníku střední školy. Žalobce se v době od kdy bylo požadováno snížení i zvýšení výživného nacházel v různých životních situacích a jeho příjem se měnil, bylo proto o výživném rozhodováno odlišně v různých časových obdobích, jak vyplývá z výroku I. až III. rozsudku. Soud vycházel z toho, že žalovaný má 4 vyživovací povinnosti, a to ke dvěma nezletilým a dvěma již zletilým dětem, jeho zdravotní stav po mozkové příhodě není dobrý, má zdravotní problémy, proto odešel do předčasného důchodu. Bylo prokázáno, že jeho příjem činil od ledna 2022 do března 2022 částku 10 515 Kč, což byl výsluhový příspěvek a byl hlášen na úřadu práce bez pobírání podpory. Od 1. dubna 2022 do 15. května 2022 pracoval na plný úvazek a jeho příjem i s nemocenskými dávkami činil v dubnu 22 379 Kč a v květnu jen nemocenské dávky ve výši 756 Kč. V tu dobu pobíral ještě v dubnu výsluhu ve výši 10 515 Kč a v měsíci květnu pouze částečnou. 16. Soud proto vzhledem k výše uvedenému snížil výživné pro žalovanou [jméno] za dobu od ledna 2022 do konce března 2022 na částku 900 Kč měsíčně, když přihlédl i k tomu, že měla příjem ze školní praxe, jak sama uvedla ve výši 500 až 520 Kč měsíčně. Za měsíc duben, kdy byl příjem žalobce vysoký, soud výživné ponechal ve výši původně stanovené, t