9 C 56/2022-11 — Okresní soud v Pardubicích

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství, které s manželkou uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Chrasti. Uvedl, že z manželství se jim narodily 2 děti - [jméno] a [jméno], z nichž nezletilá je pouze [jméno]. Jako důvod rozvodu uvedl, že si našel jinou partnerku. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. 3. Dle § 755 odst. 1 a 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud se manželé nedohodnou o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 4. Dle § 756 zák. č. 89/2012 Sb. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství [datum] před Městským úřadem v Chrasti. U obou se jednalo o manželství prvé. 6. Výpovědí manžela bylo zjištěno, že manželství považoval za hezké, postupem času však došlo k odcizení a špatné komunikaci, což neměl sílu řešit. Navázal vztah s jinou ženou, s níž se občas scházel, následně spolu trávili víkendy a od 20. 11. 2021 s touto ženou žije. Jejich vztah trvá asi po dobu 2,5 roku. Do svého odchodu z domácnosti s manželkou společně hospodařili a intimně se nestýkali asi rok před jeho odchodem. 7. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že manželství považovala za velmi šťastné a krásné, ale problémy nastaly až v době známosti manžela s jinou ženou. O této známosti dlouhou dobu nevěděla. Manžel trávil čas mimo bydliště a domnívala se, že to je z pracovních důvodů, následně však zjistila, že je to z důvodu jeho známosti. K neshodám docházelo v té době proto, že chtěla, aby s nimi manžel trávil více času. O jeho známosti však nevěděla. Tato trvá minimálně již 3 roky, což jí potvrdila i partnerka manžela. Za hlavní příčinu rozpadu manželství považuje známost manžela s jinou ženou. Do odchodu manžela ze společné domácnosti společně hospodařili a intimně se přestali stýkat rok před jeho odstěhováním. Potvrdila, že se manžel s dětmi stýká a výživné na ně hradí. 8. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] byla schválena dohoda rodičů ohledně nezletilé [jméno] pro dobu po rozvodu manželství, která byla svěřena do péče matky a otec se zavázal hradit výživné. Rozhodnutí nabylo právní moci 13. 4. 2022. 9. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, o které oba manželé nemají již zájem. Manžel navázal před více jak 2 lety vztah s jinou ženou, s níž od 20. 11. 2021 bydlí. Manželé tak nevedou od této doby ani společnou domácnost a jejich intimní soužití bylo ukončeno před více jak rokem. Rozvod nebude ani v rozporu se zájmy nezletilé [jméno], která žije s matkou, s rozvodem svých rodičů je seznámena a s otcem se stýká, na jejich poměrech se tak rozvodem manželství nic nezmění. Za hlavní příčinu rozpadu manželství soud považuje navázání známosti manžela s jinou ženou, která trvá po dobu více jak 2 let. 10. Soud dodává, že i když se manželka k návrhu na rozvod manželství připojila, byla schválena dohoda rodičů ohledně nezletilého dítěte na dobu po rozvodu, nemohlo se jednat o tzv. nesporný rozvod dle § 757 o.z., neboť dohoda o úpravě majetkových poměrů tzv. čestné prohlášení manželů neobsahovalo úředně ověřené podpisy obou manželů, nýbrž pouze ověřený podpis manžela. Soud proto musel zjišťovat příčiny rozpadu manželství. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, kdy nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.