11 C 21/2023-10 — Okresní soud v Pardubicích

Manželka se návrhem doručeným soudu dne 10.1.2023 domáhala rozvodu manželství s manželem uzavřeného dne 29.12.2010 před [stát. instituce], u manželky se jednalo o manželství třetí, u manžela o manželství prvé. Z manželství účastníků se nenarodily žádné děti. Manželka uvedla, že manželství uzavírali z citové náklonosti, měli společné zájmy a názory, avšak zvrat nastal po nastěhování manžela k ní do [obec], manželovi se u ní nelíbilo, chtěl poroučet, byl nespokojen, přestávali si rozumět, docházelo k hádkám, proto navrhovala, aby se manžel odstěhoval, že budou žít klidněji. Dále uvedla, že jí pronásledovaly nemoci a nechtěla být na obtíž. Společně nežijí a nehospodaří od srpna 2022. Adresa posledního společného bydliště byla bytem [adresa manželky]. Manžel s rozvodem souhlasil. Uvedl, že manželství uzavírali z přátelství a lásky, brzy poté se nastěhoval do [obec], měli společné zájmy i podobný pohled na svět. S přibývajícím věkem se u manželky objevily potíže se zdravotním stavem i úrazy, snažil se převzít domácnost na starost, ale množily se mezi nimi z toho důvodu rozepře. Ze společné domácnosti se odstěhoval počátkem srpna 2022, kdy byl manželkou vykázán z bytu za asistence městské policie. Jejich vzájemný vztah postupně vymizel a ochladl. Z provedených důkazů (oddací list) má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 29.12.2010 před [stát. instituce], z manželství se nenarodily žádné děti. Ze společných výpovědí bylo prokázáno, že manželství uzavírali minimálně po 4 letech známosti z citové náklonosti. Manželka uvedla, že podle ní problémy začaly asi po 5 letech od uzavření manželství, kdy každý z nich viděl svět jinak, začalo to mezi nimi váznout, společně se jim nedařilo a přestali si rozumět. Manžel uvedl, že problémy začal pociťovat v roce 2018 či 2019, v té době měla manželka i zdravotní potíže, avšak podporu od něj nechtěla přijmout, když se nehodlala podřídit nutným změnám ve společné domácnosti, které souvisely s jejím zdravotním stavem. Oba společně uvedli, že nemají zájem na zachování manželství, společně nežijí a nehospodaří minimálně půl roku, ale jejich vztahy ochladly daleko dříve. Dle § 755 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Dle § 756 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky tohoto řízení jsou již delší dobu hluboce rozvráceny a rozvrat manželství nese známky trvalosti, o čemž svědčí ukončení vedení společné domácnosti minimálně před půl rokem, postoj obou účastníků k této věci, neboť oba s rozvodem manželství souhlasí. Soud proto rozhodl o rozvodu manželství účastníků, přičemž za příčiny rozvratu manželství považoval zejména v rozdílnosti povah a názorů na společné soužití, které vedly k citovému odcizení mezi účastníky řízení. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manželky vyhověl a podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.