11 C 244/2023-21 — Okresní soud v Pardubicích

Manželka se návrhem doručeným soudu dne 21.8.2023 domáhala rozvodu manželství s manželem uzavřeného dne 29.3.2019 v [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], u obou účastníků se jednalo o manželství prvé. Z manželství účastníků se nenarodily žádné děti. Manželka uvedla, že manželství uzavírali po 11 letech známosti z citové náklonosti, od října 2022 společně nežijí a nehospodaří, ukončili i intimní soužití a fakticky společně ani nebydlí, jejich manželství neplní žádnou ze svých funkcí a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Uvedla, že oba mají rozdílné představy na život v manželství, upřednostňují oddělené soužití a trávení svého času, včetně častého cestování a pobytu v zahraničí každý samostatně. Adresa posledního společného bydliště byla [ulice a číslo], [obec]. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Potvrdil, že jsou bezdětní, manželství předcházel nejméně 10-letý vztah, jejich manželství bylo až do října 2022 obvyklé, ale poté mu manželka oznámila, že si přeje pauzu v soužití, aby zjistila, co v životě chce, čímž došlo k rozdělení jejich pobytů, a to nejen z důvodu jejich profese. Uvedl, že jejich manželství v říjnu 2022 skončilo, nyní ona pobývá na Novém Zélandu a on v Kanadě. Potvrdil také, že mezi nimi došlo k hlubokému rozvratu, jehož důvody však přesně nezná, ale potvrzuje i následné vzájemné odcizení. Za důvod rozpadu manželství považuje ztrátu citového vztahu a odlišné názory na životní soužití. Z provedených důkazů (oddací list, výpisy z centrální evidence obyvatel) má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 29.3.2019 v [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], z manželství se nenarodily žádné děti. Ze společných tvrzení účastníků řízení bylo prokázáno, že manželé od října 2022 spolu nežijí ani nehospodaří a za příčinu rozvratu manželství lze považovat rozdílné názory na život a společné soužití a následné citové odcizení. Dle § 755 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Dle § 756 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky tohoto řízení jsou již delší dobu hluboce rozvráceny a rozvrat manželství nese známky trvalosti, o čemž svědčí ukončení vedení společné domácnosti v říjnu 2022, skutečnost, že manželé žijí od té doby odděleně, a to manželka na Novém Zélandu a manžel v Kanadě, i postoj obou účastníků k této věci, neboť oba s rozvodem manželství souhlasí. Soud proto rozhodl o rozvodu manželství účastníků, přičemž za příčiny rozvratu manželství považoval zejména rozdílné názory na život a společné soužití a následné citové odcizení mezi účastníky řízení. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manželky vyhověl a podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.