11 C 86/2021-168 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.6.2021 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 130 860 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy způsobené pracovním úrazem. V odůvodnění uvedl, že byl zaměstnán jako montážní dělník na základě pracovní smlouvy ze dne 8.8.2011 ve znění jejího dodatku č. 4 ze dne 30.4.2014 u právní předchůdkyně žalované – společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobce si během pracovní doby v zaměstnání přivodil pracovní úraz na pile, v jehož důsledku se nacházel od 15.6.2018 až do 29.9.2019 v pracovní neschopnosti. Žalobce byl žalovanou odkázán na , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. s uplatňovaným nárokem, neboť u ní je žalovaná pojištěna dle zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v případě pracovních úrazů. Žalobce prokazoval vznik nároků lékařskými zprávami dokumentujícími průběh léčení, kde stěžejními byl posudek o bolestném a posudek o ztížení společenského uplatnění. Bolestné bylo vyčísleno 45 body, což odpovídá částce 11 250 Kč a ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno 700 body, což odpovídá částce 175 000 Kč. Žalobce dále za účelně vynaložené náklady spojené s léčbou uhradil částku 900 Kč a na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 15.6.2018 do 29.9.2019 žalobci náleží 87 321 Kč snížené o daň ve výši 6 555 Kč. Žalobce tak požaduje náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 74 211 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 900 Kč, bolestné ve výši 11 250 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 175 000 Kč, tj. celkem 261 361 Kč. Žalobci byla pojišťovnou vyplacena částka na pojistném plnění ve výši 130 681 Kč. Žalobce pak předmětnou žalobou požaduje rozdíl ve výši 130 680 Kč. Pojistné plnění bylo žalobci pojišťovnou kráceno o 50 % na základě zproštění odpovědnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce s odůvodněním, že na základě šetření příčin vzniku pojistné události se rozhodl sám zaměstnavatel pro krácení náhrady. Žalovaná k dotazu žalobce potvrdila krácení nároku na pojistné plnění z titulu pracovního úrazu s tím, že si měl žalobce způsobit pracovní úraz sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Dle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu z části, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, a nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Žalovaná jako zaměstnavatel žalobci neprokázala důvody, na jejichž základě se sama zprostila částečné odpovědnosti, ani si žalobce není v žádném případě vědom, že by takové důvody existovaly. Žalovaná ani přes výzvu žalobce ničeho neuhradila.Žalovaná s žalobou nesouhlasila, žalovaný nárok považuje na nedůvodný. Potvrdila, že žalobce byl u ní zaměstnán na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 8.8.2011 ve znění následných sjednaných dodatků jako montážní dělník v období od 8.8.2011 do 31.10.2019. Pracovní poměr žalobce byl ukončen na jeho popud uzavřenou dohodou ze dne 29.10.2019 ke dni 31.10.2019. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . představuje obchodní firmu žalované, pod kterou byla v minulosti zapsána v obchodním rejstříku. Žalovaná nesporovala, že si žalobce v průběhu pracovní doby přivodil pracovní úraz při práci s pilou v důsledku čehož byl v období od 15.6.2018 do 29.9.2019 v pracovní neschopnosti. Žalovaná řádně pojistnou událost uplatnila u pojišťovny. Výsledkem šetření okolností vzniku pracovního úrazu žalobce byl závěr o existenci nároku na vyplacení pojistného plnění ve výši 130 681 Kč, ačkoli celkový nárok byl pojišťovnou vyčíslen ve výši 261 361 Kč. Pojišťovnou přiznaný nárok ve výši 130 681 Kč byl žalobci uhrazen. Žalovaná potvrzuje krácení nároku žalobce na pojistné plnění, neboť si žalobce pracovní úraz způsobil sám v důsledku svého nezodpovědného jednání. Žalobce v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nejednal na žádný příkaz vedoucího zaměstnance, resp. neplnil žádný uložený pracovní úkol. Žalobce se sám rozhodl řezat materiál na pile, která k tomu nebyla technicky určena, neboť byla určena funkčně pro řezání plošných materiálů, ale žalobce na této pile řezal špalíček, přestože dobře věděl, že k tomu pilu použít nelze. Žalobce byl žalovanou náležitě poučen a opakovaně školen, jak má být předmětná pila používána. Žalobce na pracovišti žalovaného prováděl montáž strojů a přípravu van pro vakuové balící stroje. Práci žalobce s předmětnou pilou nelze považovat za plnění pracovního úkolu. Ze strany žalobce se jednalo o opakované nezodpovědné jednání, kdy již v minulosti obdržel výtky ze strany žalované z důvodu porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Nelze ani vyloučit, že v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu, mohl být žalobce i pod vlivem alkoholu, což žalovaná dovozuje ze zjištění, že v minulosti žalobce byl opakovaně během pracovní doby pod vlivem alkoholu., právnická osoba, jako vedlejší účastník žalobou uplatněný nárok ani z části neuznala. Uvedla, že žalovaná nároky žalobce zcela odmítla, potvrdila zkrácení nároku žalobce na pojistné plnění, neboť žalobce se sám rozhodl řezat materiál na pile, která k tomu nebyla technicky určena. Žalobce na pracovišti prováděl montáž strojů a přípravu van pro vakuové balící stroje a práce s pilou nepatřila k jeho pracovním úkolům. Vedlejší účastník se ztotožnil s vyjádřením žalované.Podáním ze dne 29.10.2021 žalobce uvedl, že snahu o krácení jeho nároku na pojistné plnění ze strany žalované a vedlejšího účastníka považuje za pokryteckou a účelovou snahu ušetřit peníze. Tvrdil, že řezal na pile zcela na pokyn vedoucích pracovníků žalované, neexistuje žádný jiný důvod, který by ho vedl k tomu, aby na této pile řezal dobrovolně. Žalobce opakovaně protestoval proti technickému stavu pily, proti podmínkám, za kterých byli zaměstnanci nuceni na pile pracovat, ale stížnosti žalobce nebyly žalovanou nikdy vyslyšeny, a proto nebyl u vedoucích pracovníků oblíbený. K tvrzení žalované, že práce na pile nebyla v jeho pracovní náplni, namítal, že pro práci s pilou byl žalobce ze strany žalované náležitě poučen a proškolen. Dále namítal, že v záznamu o úrazu žalovaná neuvedla, že by žalobce řezal na pile špalíček, ačkoli pila byla funkčně určena k řezání plošných materiálů, ale v záznamu se píše o vzpříčeném řezaném materiálu. K tomu žalobce tvrdí, že řezal plošný materiál. Ke školením zaměstnavatele uvedl, že tyto probíhají tak, že se mezi zaměstnanci nechá kolovat prezenční listina, kde zaměstnanec potvrdí, že byl proškolen, ale fakticky žádné školení se nekoná. Žalobce má i důvodné podezření, že jeho podpis na prezenční listině protokolu o školení zaměstnance není jeho. Nepamatuje si, že by takového školení byl přítomen a je zvláštní, že je dopsán až na závěr seznamu účastníků. Žalovanou tvrzené údajné opakované nezodpovědné jednání žalobce žalovaná nijak nedokládá. Žalobce sám potvrdil, že v pracovním kolektivu nebyl oblíbený, měl dlouhodobé názorové rozepře s vedením žalované i s ostatními zaměstnanci. Žalobce má za to, že jednatelka i ostatní zaměstnanci mají zjevný osobní a majetkový zájem na tom, aby jeho nárok byl krácen. Žalobce dále odmítá tvrzení, že by se mu pracovní úraz mohl stát pod vlivem alkoholu, v protokole o úrazu to zapsáno není.Podáním ze dne 26.1.2022 žalobce uvedl, že pracoval na předmětné pile několikrát do týdne, toto hodlal prokázat svědeckými výpověďmi svých bývalých kolegů, kteří ho na pile vídali pracovat na týdenní bázi, ale všichni ho požádali, aby je jako svědky nenavrhoval, protože by museli svědčit proti svému stávajícímu zaměstnavateli a bojí se negativních následků, proto se jim žalobce snažil vyhovět a jako svědky je nenavrhl. Tvrzení žalované, že řezání na pile nebylo náplní práce žalobce a ani nebylo v souvislosti s plněním pracovních úkolů je dle žalobce v přímém rozporu s okolnostmi, které žalovaná před soudem potvrdila a sama tvrdí, když uvedla, že ze strany zaměstnavatele byl žalobce řádně proškolen pro práci s pilou a že s touto pilou nepracoval běžně, ale spíše sporadicky, několikrát do roka. Takové tvrzení dle žalobce vyhoví požadavku „souvislosti s plněním pracovních úkolů“ a tedy, co když to byl zrovna ten onen jeden den v roce, kdy zaměstnanec na pile pracoval, a to ať už na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s plněním svých jiných pracovních povinností. Argument žalované, že pracovní označení „montážní technik“ v sobě nezahrnuje práci s pilou, považuje žalobce za nedůvodný, neboť pokud je na pracovišti montážního technika přítomna pila a ohledně práce s touto pilou byl montážní technik řádně proškolen, lze těžko tvrdit, že tato pozice práce s pilou nezahrnuje, naopak měla žalovaná práci s pilou žalobci výslovně písemně zakázat. Žalobce však žádný výslovný zákaz nedostal, naopak žalovaná předložila záznam o školení BOZP, kdy žalobce řádně proškolila pro bezpečnou prác