17 C 138/2023-22 — Okresní soud v Pardubicích

Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 3 tohoto ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne 24. 2. 1990 před [stát. instituce]. Děti z manželství účastníků pocházející jsou již zletilé. Shodnými výpověďmi účastníků bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno po 2leté známosti a spokojené cca do roku 2013. V té době si manželé přestali rozumět, došlo k citovému odcizení, ukončení intimního soužití, vedení společné domácnosti a společného bydlení. Poté již účastníci vztahy neobnovili. Každý z nich udržuje známost s jiným partnerem. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Výpověďmi účastníků bylo najisto prokázáno, že problémy v manželství trvají cca od roku 2013. Od tohoto roku účastníci nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a společně ani nebydlí. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení účastníků. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.