17 C 29/2023-52 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 36 627,96 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 23. 6. 2000 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba], nebo [právnická osoba]) uzavřena Smlouva o Flexikontu, v jejímž rámci strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, Dispozice, Úrokový lístek a Sazebník. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu s tím, že výši poskytnutého úvěrového limitu nepřekročí. Žalovaný však své závazky porušil, když povolený úvěrový limit překročil. Proto banka poskytování kontokorentního úvěru zrušila a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 50 348,62 Kč dne 16. 7. 2003 převedla na nově otevřený úvěrový účet. O tomto žalovaného informovala a žádala jej o okamžité splacení do 28. 7. 2003. Pohledávka však uhrazena nebyla a dlužná částka se dále úročila úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 30 % p.a. Dlužná částka je pak představována jistinou ve výši 36 627,96 Kč, úroky a úroky z prodlení. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému do vlastních rukou doručeny dne 7. 2. 2023). 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 6. 2019 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl pak žalovaný uvědoměn dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 3. 7. 2019. 4. Smlouvou o Flexikontu ze dne 23. 6. 2000 měl soud prokázáno, že touto se společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému zřídit a vést běžný korunový účet č. [bankovní účet]. Dle úrokového lístku [číslo] společnosti [právnická osoba], byl nepovolený debetní zůstatek na všech běžných korunových účtech úročen sazbou 30 % p.a. Dopisem ze dne 28. 7. 2003 právní předchůdce žalobkyně žalovanému sdělil, že z důvodu opakovaného porušování sjednaných smluvních podmínek bylo zrušeno poskytování Flexikreditu a dluh ve výši 50 514,14 Kč z běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 11. 8. 2003. 5. Podle § 708 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu (s ohledem na datum uzavření smlouvy nebyl právní předchůdce žalobkyně povinen zkoumat úvěruschopnost žalovaného). Na základě této smlouvy žalovaný čerpal finanční prostředky, avšak své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, v důsledku čehož účet ke dni 16. 7. 2003 vykazoval debetní zůstatek ve výši 50 348,62 Kč. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh nevznikl, že by tento uhradil, či že by dluh zanikl jinak. Proto soud žalobnímu návrhu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal sjednaný úrok a úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 466 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 500 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 378 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 3 644 Kč.