17 C 85/2023-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 034,56 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 12. 6. 2000 byla mezi žalovaným a její právní předchůdkyní (společnost [právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba]) uzavřena smlouva o finančním leasingu - leasingová smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě této právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému přenechala k užívání předmět leasingu (osobní automobil Volvo 440) a žalovaný se zavázal zaplatit 48 měsíčních leasingových splátek po 4 332 Kč. Žalovaný však svůj závazek nedodržel, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek (poslední splátka byla zaplacena dne 12. 12. 2002) a věřitel tak smlouvu předčasně ukončil ke dni 10. 9. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Dlužná částka je pak představována jistinou a úroky z prodlení ode dne následujícího po ukončení smlouvy do zaplacení. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 24 3. 2023, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 14. 3. 2023). 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn právní předchůdkyní žalobkyně, a to dopisem ze dne 25. 3. 2019. 4. Leasingovou smlouvou [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu [právnická osoba], splátkový kalendář a předávací protokol, vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem (předmětem leasingu) byl automobil Volvo 440, jehož pořizovací cena činila 128 900 Kč. Délka nájemního vztahu činila 48 měsíců, přičemž žalovaný se zavázal platit nájemné pravidelnými 48 měsíčními splátkami ve výši 4 332 Kč s tím, že za odprodej předmětu leasingu následně uhradí 1 000 Kč. 5. Podle § 269 odst. 2 obch. zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouvou [číslo] ze dne 12. 6. 2000 bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli inominátní smlouvu dle obchodního zákoníku ve smyslu shora cit. ustanovení. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že své závazky ze smlouvy zcela splnil, tedy že uhradil všechny smlouvou sjednané splátky. Proto soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, ode dne následující po ukončení smlouvy, a to ve výši, která je v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 252 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 252 Kč.