17 C 12/2024-24 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované, jako dceři s tím, že tato vystudovala obor dentální hygieny, založila si vlastní praxi, žije s přítelem a v současné době je na rodičovské dovolené, kdy pobírá rodičovský příspěvek. Je tedy schopna sama se živit.Žalovaná, shodně se žalobcem souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do datové schránky doručeny dnem 4. 3. 2024). K věci samé se nevyjádřila.Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 3. 5. 2014 bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce k žalované byla naposledy stanovena ve výši 2 000 Kč měsíčně.Výpisem z dat registru Ares bylo zjištěno, že žalovaná provozuje živnost – dentální hygienu.Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, a to výpisem z dat registru Ares, že žalovaná je schopna sama se živit, když tato provozuje živnost – dentální hygienu. Z tohoto důvodu soud žalobnímu návrhu vyhověl a vyživovací povinnost ke zletilé dceři s účinností od právní moci tohoto rozsudku zrušil.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšnému žalobci v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.