17 C 399/2023-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 10 639 Kč z titulu nezaplaceného jízdného za použití hromadného dopravního prostředku právního předchůdce žalobkyně – , právnická osoba, . Tvrdila a současně prokazovala zápisy o provedené přepravní kontrole, že žalovaná ve dnech 7. 2. 2022, 4. 6. 2022, 12. 7. 2022, 19. 7. 2022, 3. 8. 2022, 3. 10. 2022 a 17. 11. 2022 cestovala bez platné jízdenky na lince č. 33/403, č. 11/413, č. 3/323, č. 3/407, č. 3/424, č. 6/112 a č. 3/418.2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 5. 2023 a seznamem postupovaných pohledávek.3. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 12. 2. 2024, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 2. 2. 2024).4. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.5. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.6. Dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni toho kterého skutku, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)] a (ad.c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle odst. 6 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni přirážku 7 x 1 500 Kč a jízdné 5 x 19 Kč a 2 x 22 Kč, když zákonem o silniční dopravě se řídí přeprava autobusy a zákonem o drahách přeprava trolejbusy. Současně soud uložil žalované dle § 1970 o.z. i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, jejich výše je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) a náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení tak byly představovány částkou 2 000 Kč.