20 C 376/2023-17 — Okresní soud v Pardubicích

Manžel podal dne 9. 11. 2023 návrh na rozvod manželství s tím, že manželství účastníci uzavřeli jako oboustranně prvé dne 8. 1. 1994 před Římskokatolickou církví, farnost [obec], z manželství narozené děti jsou již zletilé. Manželství účastníků je poznamenáno dlouhodobým a trvalým rozvratem, manžel již k manželce nemá potřebnou citovou vazbu, má jiný vztah, Společně účastníci nehospodaří ani se intimně nestýkají. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Potvrdila uzavření manželství dne 8. 1. 1994 před Římskokatolickou církví, farnost [obec], zletilost dětí účastníků i skutečnost, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství však spatřovala v novém partnerském vztahu manžela, vzájemném odcizení, a jelikož se manžel odstěhoval, přestalo manželství plnit svou funkci. Účastníci hospodaří se společnými prostředky, když oba mají přístup k bankovnímu účtu. Manžel hradí náklady spojené s bydlením manželky a nejmladší dcery. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), b) občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu nebo se zájmem manžela, která se na rozvratu porušením manželským povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 756 téhož zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Oddacím listem a výpovědí manželů bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli oboustranně prvé manželství dne 8. 1. 1994 před Římskokatolickou církví, farnost [obec], děti účastníků jsou již zletilé. K odstěhování manžela ze společné domácnosti účastníků došlo v březnu 2023, k ukončení intimního soužití došlo koncem roku 2022. Žádný z nich nemá na zachování manželství zájem. Manžel má jiný partnerský vztah. Účastníci se v manželství cítili nespokojeni, když každý z nich chápal společné soužití jinak, manžel se více věnoval svým zájmům, manželka dávala přednost péči o domácnost, o dům a zahradu. Manžel měl za to, že jeho koníčky jsou dehonestovány a manželka s nimi v podstatě nesouhlasí, postupem času došlo k jejich odcizení, které vedlo mimo jiné k tomu, že manžel navázal jiný partnerský vztah. Nebylo shledáno, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití účastníků. Za takto zjištěné skutkové situace má soud za to, že jsou naplněny předpoklady citovaného § 755 a § 756 občanského zákoníku, a proto manželství účastníků rozvedl. Nebylo ani shledáno, že by mohlo dojít k obnovení manželského soužití účastníků. Příčinu rozvratu manželství účastníků spatřuje soud v odlišných názorech na společné soužití, které vedly k odcizení účastníků a k ukončení fungování jejich vztahu. O nákladech řízení příslušelo rozhodnout dle § 23 věta prvá zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), přičemž účastníci ani žádné náklady řízení neúčtovali.