23 C 461/2023 — Okresní soud v Pardubicích

1 Manžel se návrhem podaným dne 30. 11. 2023 domáhal rozvodu manželství s tím, že v manželství účastníků došlo k rozvratu vzájemných vztahů. Manželství účastníků bylo bezdětné. Za příčiny rozvratu manžel označil vzájemné neporozumění, rozdílné názory a životní cíle. Krize v manželství trvá již tři roky. Manželka za dané situace s rozvodem manželství souhlasila. Potvrdila i označené příčiny rozvratu.23 Z nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 7. 2020 před Magistrátem města , adresa, . Manželství bylo bezdětné. Manželé ve shodě označili za příčinu rozvratu rozdílnost povah a neporozumění. Vážnější krize v manželství je dlouhodobá. Ze strany obou manželů byl vyjádřen nezájem na dalším trvání manželství. Uvedené skutečnosti byly prokázány oddacím listem a účastnickými výslechy.4 Dle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1), přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2).5 Soud měl za prokázané, že v manželství účastníků panuje delší dobu nesoulad a neporozumění, oba účastníci odmítají v manželství setrvat. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je trvale a nenapravitelně rozvráceno, proto návrhu vyhověl a manželství rozvedl.6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (zákon o zvláštních řízeních soudních - z.ř.s.) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.7 Účastníci se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání, proto dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění.