7 C 202/2024-164 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 862 Kč s úrokem z prodlení z částky 42 862 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 8.8.2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následujícími tvrzeními: Žalobkyně uzavřela dne 23.2.2009 se žalovanou pojistnou smlouvu „ZFP ŽIVOT“ č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“). V Pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojistné bylo sjednáno ve výši 550 Kč měsíčně, pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně uzavřela Pojistnou smlouvu v očekávání, že bude moci vedle pojistné ochrany zároveň vytvářet finanční rezervu, která se navíc i skutečně vytvářela. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 99 550 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni odkupné ve výši 56 688 Kč. Žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 42 862 Kč, které odpovídá zaplacenému pojistnému sníženému o plnění žalované (odkupné), neboť Pojistná smlouva je neplatná, vzhledem k tomu, že obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání ve smyslu ust. § 55 a § 56 obč. zák., tedy zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 (dále jen Směrnice). Pojištění, které je sjednáno v Pojistné smlouvě, je investičním životním pojištěním pro případ smrti nebo dožití, ke kterému lze sjednat další pojištění. Principem pojistného produktu sjednaného v Pojistné smlouvě je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do programů investování, ve kterých pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Hodnotu pojištění pak tvoří počet všech podílových jednotek připsaných na podílovém účtu, která je rovna součtu hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení běžného a dodatečného běžného pojistného a hodnoty pojištění vytvořené na základě zaplacení mimořádného pojistného, vynásobený příslušnou cenou podílové jednotky dle příslušného programu investování (část A, čl. 2 ZPP). V případě dožití či smrti je vyplacena hodnota pojištění, s ohledem na sjednanou variantu pojištění (část B, čl. 1 ZPP). Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí hodnoty pojištění, která je formována prostřednictvím alokace pojistného do programů investování. Ve smyslu ujednání části A. článku 6 ZPP je pojistné sníženo o některé poplatky (alokační a inkasní poplatek), dále přímo z hodnoty pojištění žalovaná odečítá poplatek za správu aktiv, odečty za rizika a poplatek za správu pojištění. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota pojištění, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta. Žalobkyně nebyla s výší poplatků seznámena ani před podpisem Pojistné smlouvy, ani v průběhu pojištění, stejně tak Sazebník poplatků nebyl součástí produktového sešitu a žalobkyně s ním nebyla seznámena ani jiným způsobem, nestal se tak součástí Pojistné smlouvy, a tudíž jsou ustanovení Pojistné smlouvy, která jsou na obsahu Sazebníku poplatků závislá, neurčitá. S ohledem na shora uvedené jsou pro neurčitost neplatná ustanovení části A. článku 6 ZPP, přičemž se jedná o zneužívající ujednání dle Směrnice. Na Pojistnou smlouvy se vztahují ustanovení Směrnice, neboť jde o smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a prodávajícím zboží nebo poskytovatelem služeb (článek 1 odst. 1 Směrnice). Ujednání Pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, formování pojistného plnění a snižování hodnoty účtu pojistníka o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu článku 3 Směrnice, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané Pojistné smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Předmětná ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy, neboť její ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé. Vnitrostátní soudy mají povinnost posoudit zneužívající smluvní ujednání i bez návrhu (z úřední pravomoci), tj. i v případě, že spotřebitel neupozorní na zneužívající povahu smluvních ujednání. Žalobkyně uhradila na základě neplatné Pojistné smlouvy pojistné v celkové výši 99 550 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni plnění ve výši 56 688 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení, kterého se žalobkyně touto žalobou domáhá, je tak ve výši 42 862 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 12.7. 2024, doručeným žalované dne 23.7.2024. Žalovaná ke dni podání žaloby bezdůvodné obohacení žalobci nevydala, nárok žalobkyně odmítla jako nedůvodný. Ode dne 8.8. 2024 je tak žalovaná v prodlení s úhradou nároku.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že Pojistnou smlouvou bylo sjednáno životní pojištění, produkt „ZFP ŽIVOT“, které se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění ze dne 1. března 2008 (dále jen VPP), Zvláštními pojistnými podmínkami pro životní pojištění „ZFP ŽIVOT“ ze dne 1. června 2008 (dále jen ZPP) a doplňkovými pojistnými podmínkami. Před uzavřením Pojistné smlouvy byla žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatelky seznámena s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami a s informacemi pro zájemce o pojištění, které také převzala, což potvrdila svým podpisem Pojistné smlouvy, zprostředkovatelka vyhodnotila přání a potřeby žalobkyně v souvislosti s daným pojištěním. Pojistnou smlouvou žalobkyně sjednala pro pojištěného celkem čtyři pojištění, a to základní pojištění pro případ smrti nebo dožití, dále pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu s pojistnou částkou ve výši 500 000 Kč; pojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním s limitem plnění od 1 % s pojistnou částkou ve výši 300 000 Kč; pojištění pro případ hospitalizace následkem úrazu s denní dávkou ve výši 200 Kč. Tato pojištění zajišťovala žalobkyní pojištěnému , jméno FO, krytí rizik ve velmi výhodném rozsahu oproti pojistnému pouze ve výši 550 Kč. Žalobkyně od uzavření Pojistné smlouvy hradila po dobu více než patnácti let měsíční pojistné, ze strany žalované jí byly zasílány pravidelně informace o stavu Pojistné smlouvy, tzv. Rekapitulace, ve kterých je mimo jiné uvedena informace o výši pojistného, počátku a konci pojištění, rozsahu pojištění, informace o případném nároku na odkupné, včetně informací o aktuálním stavu hodnoty pojištění a výslovně i o druhu a výši všech poplatků, které byly u dané Pojistné smlouvy za uplynulý kalendářní rok uplatněny. Žalobkyně se také přihlašovala do tzv. klientské zóny, ve které byly výše uvedené informace uvedeny. Žalobkyně podala výpověď Pojistné smlouvy bez uvedení jakéhokoliv důvodu, Pojistná smlouva zanikla ke dni 1.6.2024 a v návaznosti na to žalovaná žalobkyni dne 2.6.2024 vyplatila odkupné. Pojistná smlouva byla uzavřena platně, obě smluvní strany se po dobu patnácti let touto smlouvou bez výhrad řídily, žalovaná poskytovala pojištěnému širokou pojistnou ochranu. Ujednání, o kterých žalobkyně tvrdí, že jsou neplatná, nemohou být nepřiměřenými, zneužívajícícmi jednáními ve smyslu obč. zák. a Směrnice, nezakládají žádnou výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Po celou dobu se účastníci chovali k Pojistné smlouvě jako k platné, teprve po uplynutí více jak patnácti let a vyplacení odkupného žalovanou, začala žalobkyně namítat údajné formální vady a dovozovat její neplatnost. V rámci autonomie vůle stran mají být respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů dovozována pouze ve výjimečných případech. Koncept pojištění žalované je nastaven na krytí rizik s možností využít i investiční složku. Sjednané měsíční pojistné ve výši 550 Kč sloužilo primárně ke krytí sjednaných rizik, proto část z něho byla na jejich úhradu spotřebována, ve zbytku pak vložena žalobkyní do zvoleného programu investování, o čemž byla žalobkyně v rámci každoročních rekapitulací informována. Investice byla výnosná. Pokud žalobkyně tvrdí, že neplatnost pojistné smlouvy spatřuje v tom, že jí nebyla známa výše poplatků, která měla být ze strany žalované ze zaplaceného pojistného strhávána, nejde o skutečnost, jež by mohla neplatnost pojistné smlouvy způsobit. Směrnice byla do právního řádu České republiky transponována v podobě ust. § 55 – 56 obč. zák., ustanovení o nepřiměřených ujednání se nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění, kterými o poplatcích i výši pojistné plnou jsou. Veškerá argumentace žalobkyně ke zneužívajícím ujednáním je jak Nejvyšším soudem ČR, tak Ústavním soudem ČR konstantně odmítána. Žalovaná dále vznesla námitku částečného promlčení žalobkyní uplatněného nároku, kdy žalobkyně musela nejpozději po přečtení výročního dopisu ze dne 20.5.2020 zjistit jaký je přesná výše jednotlivých složek rizikového pojištění a poplatků. Došlo tedy k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny n