7 C 229/2025-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 35 661,52 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci dne 8. 9. 2024 uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále také jen "smlouva") distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše 19 600 Kč s možností postupného čerpání, který měl být splacen do 2. 3. 2026. Žalovaná sjednala mimo jiné i volitelnou službu Klidné spaní za poplatek 201,30 Kč a volitelnou službu SMS servis za poplatek 52,80 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Ačkoli byl úvěr žalované poskytnut (dne 8. 9. 2024) v částce 17 000 Kč, tento nebyl žalovanou do dne podání žaloby zcela uhrazen. Dlužná částka ve výši 35 661,52 Kč sestává z: dlužné jistiny ve výši 16 849,37 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 282,50 Kč poplatku za službu Klidné spaní ve výši 47,58 Kč poplatku za službu SMS servis ve výši 12,48 Kč smluvního úroku ve výši 18 469,59 Kč.Pro případ, že by soud nepovažoval uplatněný nárok za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby v části požadované jistiny byl tento nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 10. 11. 2025, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 31. 10. 2025).3. Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 8. 9. 2024 vzal soud za prokázané, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním do výše 19 600 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a úrokem ve výši 0,933 % denně do 2. 3. 2026.Dle čl. VIII Smlouvy byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.Dle přehledu bankovních transakcí byla částka 17 000 Kč převedena na účet žalované specifikovaný ve smlouvě dne 8. 9. 2024.Dopisem ze dne 8. 4. 2025 žalobkyně smlouvu o úvěru z důvodu prodlení žalované s hrazením závazků ze smlouvy vypověděla.4. Dle listiny nazvané ,,Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ dosahovala žalovaná čistého měsíčního příjmu 18 810 Kč, její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činily 7 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč a ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč měsíčně. S příjmem žalované měli ve společné domácnosti hospodařit celkem 2 osoby (z toho 1 s příjmem).5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výši smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze formulář s údaji zjištěnými od žalované. Nepředložila však žádné důkazy ohledně konkrétních měsíčních příjmů a výdajů žalované (např. pracovní smlouvu, výplatní lístky, nájemní smlouvu, SIPO, výpis z účtu apod.). Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Z předložených listin vyplývá, že příjmy a výdaje žalovaného nebyly řádně ověřeny, když nebyla předložena např. pracovní smlouva, výplatní lístky, nájemní smlouva, SIPO, výpis z účtu apod. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částka 16 655,33 Kč (poskytnutých 17 000 Kč mínus žalovanou zaplacených 150,63 Kč na jistinu, 153,72 Kč na službu Klidné spaní a 40,32 Kč na službu SMS servis). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch.12. Žalobkyni byla zároveň uložena povinnost zaplatit České republice 357 Kč na soudní poplatek, když soud k návrhu žalobkyně nepřistoupil k vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2 bod 2. a položka 1 1b) Sazebníku soudních poplatků).