8 C 10/2025-259 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným soudu dne 7. 1. 2025 domáhala proti žalované zaplacení částky 286 949,19 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 8. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že účastnice uzavřely na základě výsledků výběrového řízení dne 11. 4. 2023 smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejímž předmětem byla realizace zakázky „Návštěvnické centrum KRNAP – zpevněné plochy“. Ke smlouvě o dílo byly následně uzavřeny dva dodatky, a to č. , hodnota, dne 9. 2. 2024 a č. , hodnota, dne 29. 5. 2024. Dílo mělo být dle čl. IV odst. 2 uzavřené smlouvy realizováno do pěti měsíců ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami, tj. do 11. 9. 2023. Ke konečnému předání díla však došlo až dne 27. 5. 2024. Po protokolárním předání díla obdržela žalobkyně od žalované fakturu č. , hodnota, vystavenou dne 23. 7. 2024 a splatnou dne 21. 8. 2024 na částku 231 050,81 Kč. Žalobkyně dne 19. 7. 2024 vystavila žalované fakturu č. , hodnota, splatnou dne 2. 8. 2024, jíž bylo uplatněno její právo požadovat po žalované smluvní pokutu za prodlení s předáním díla ve výši 518 000 Kč za prodlení o 259 dnů oproti sjednanému termínu. Smluvní pokuta byla uplatněna podle čl. XVI odst. 2 a 7 smlouvy v návaznosti na konečný termín předání zhotoveného díla. Na vystavenou fakturu žalovaná nezaplatila žádnou částku, žalobkyně proto přípisem ze dne 20. 8. 2024 č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jednostranně započetla svoji pohledávku za žalovanou na zaplacení smluvní pokuty co do výše 231 050,81 Kč proti pohledávce žalované na zaplacení části ceny díla dle smlouvy. Shora popsaným úkonem pohledávka žalované na zaplacení části ceny díla v rozsahu započtení zanikla. Žalované tak nadále zůstala povinnost uhradit žalobkyni část uplatněné smluvní pokuty, a to ve výši 286 949,19 Kč. Přes předžalobní výzvu k úhradě žalovaná na vzniklý dluh neplnila žádnou částku.2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích dne 30. 1. 2025 pod č.j. EPR 3632/2025-6 podala žalovaná ve lhůtě odpor. Navrhovala zamítnutí žaloby, neboť termín dodání díla nemohla splnit z objektivních důvodů a žalobkyně zejména podpisem dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo souhlasila se změnou realizace. Potvrdila a učinila nesporným, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 11. 4. 2023 ve znění dodatků č. , hodnota, ze dne 9. 2. 2024 a č. , hodnota, ze dne 29. 5. 2024. Žalovaná podle této smlouvy prováděla dílo s názvem „Návštěvnické centrum KRNAP – zpevněné plochy“, přičemž byla sjednána cena díla ve výši 3 489 569,90 Kč s DPH 732 809,70 Kč, tj. celkem 4 222 380 Kč. Původní cena byla snížena po provedené realizaci o částku 1 209 737,68 Kč na částku 2 279 832,22 Kč. Po zahájení činnosti žalovaná zjistila, že dílo nelze provést podle předložené dokumentace, proto ihned kontaktovala žalobkyni s tím, aby projektant dopracoval část dokumentace. Žalobkyně žalovanou odkázala na projektanta, s nímž se žalovaná spojila. V průběhu e-mailové korespondence s projektantem a statikem dne 30. 5. 2023 však zjistila, že žalobkyně podrobné výkresy výztuže po projektantovi nepožadovala, proto nebyly dodány. Jednalo se zejména o schodiště a jeho výztuž, konstrukci a realizaci nosné části „umělé skály“. Žalovaná tedy musela zajistit nového statika, který chybějící část dokumentace dokreslil, což se povedlo až v říjnu 2023. V listopadu 2023 byl zajištěn dodavatel potřebné konstrukce, ale s ohledem na zimní počasí byl navržen termín zhotovení v dubnu 2024. Protože bylo zřejmé, že dílo nebude provedeno včas, uzavřely účastnice dne 9. 2. 2024 dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o dílo, v němž je konstatováno, že dohodou stran došlo k záměně technologie opěrné stěny, která nebude realizována z monolitického betonu, ale pomocí skládaných betonových prefabrikátů. Požadavku žalované na změnu termínu dodání díla nebylo vyhověno. Žalované tak nezbylo než akceptovat znění dodatku. V dubnu 2024 pak bylo dílo provedeno. Při provádění díla bylo zjištěno, že změnou realizace dojde k technickým změnám se zlepšením funkčnosti projektu a tím k podstatnému snížení nákladů na realizaci díla. Všechny tyto změny, technické i smluvní, byly vždy předmětem jednání sporných stran. Žalobkyně byla od počátku zjištění, že dílo nelze provést dle předložené dokumentace, srozuměna se skutečností, že toto nemůže být z objektivních důvodů provedeno v termínu sjednaném ve smlouvě o dílo, ale bude dodržen termín předání díla tak, aby bylo ve stanovené lhůtě zkolaudováno. Tuto podmínku žalovaná splnila.3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení. Uvedla, že žalovaná jako zhotovitel zřejmě již na samém počátku podcenila složitost zakázky, neboť si zjevně před podáním nabídky nedůsledně nastudovala zadávací podmínky veřejné zakázky a rovněž neměla dostatečně zajištěnou realizaci zakázky, respektive díla dle smlouvy, po stránce personální i subdodavatelské. Staveniště k realizaci díla dle smlouvy bylo předáno 21. 4. 2023. Následně měla proběhnout příprava výrobní technické dokumentace. Dílo pak bylo zahájeno bouracími a zemními pracemi, na něž měla navázat realizace monolitické konstrukce, ke které však dlouho nedocházelo, ačkoliv dne 20. 5. 2023 žalobkyni žalovaná e-mailem předala harmonogram provádění díla s termínem dokončení ve 33. týdnu roku 2023. Z uvedené korespondence je zřejmé, že žalobkyně podrobné výkresy výztuže po projektantovi nepožadovala, proto nebyly projektantem dodány. Žalobkyně však zdůraznila, že zadávací podmínky byly kompletní a úplné, tedy nebylo na místě ze strany žalované požadovat po žalobkyni dopracování projektové dokumentace. K předmětné stavbě, jejíž zhotovení bylo předmětem smlouvy, byla zpracována dokumentace ve stupni dokumentace pro stavební povolení (DSP) a dokumentace ve stupni dokumentace pro provedení stavby (DPS), která byla součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky. K projektové dokumentaci nebyla zpracována dílenská dokumentace, která by obsahoval detailní popis výztuže apod., což na úplnosti zadávacích podmínek nic nemění. Předávaná dokumentace (DPS) obsahovala schéma výztuže, tvary konstrukcí i statický výpočet. Zpracování dílenské dokumentace bývá součástí realizace díla ze strany zhotovitele stavby a s tímto žalovaná (za předpokladu podrobného prostudování zadávacích podmínek před podáním své nabídky a vlastním uzavřením smlouvy) měla počítat. Skutečnost, že žalovaná neměla předem personálně zajištěnu projekční činnost a nezbytnou činnost statika, žalobkyně považuje za flagrantní pochybení žalované při její přípravě na zakázku. To, že žalovaná zjistila, že potřebuje k zahájení vlastní realizace díla určité projektové výstupy až ke konci května 2023 je jejím vážným pochybením, neboť nevyužila efektivně čas, který již tou dobou uplynul od uzavření smlouvy. Problém žalované spočíval v její nevědomosti a nezkušenosti. Osoba ve smlouvě označená jako garant (stavbyvedoucí), pan , jméno FO, , na stavbu na místě nedohlížela. Jedinou osobou, která se na místě pohybovala jako zástupce žalované, byl , jméno FO, . Tento zjevně není dle aktuálního seznamu autorizovaných inženýrů a techniků autorizovanou osobou. Při ústní komunikaci s odpovědnou osobou žalobkyně pan , jméno FO, sdělil, že schodiště nikdy předtím nerealizoval. Dodavatel tak zjevně ani vlastními silami nemohl stavbu, jejíž realizace byla předmětem smlouvy, řádně a kvalitně zajistit. Změnový dodatek byl uzavřen téměř po pěti měsících prodlení žalované s dokončením díla a jeho předáním žalobkyni. Není pravdou, že by byl uzavírán, protože bylo zřejmé, že dílo nebude provedeno včas. Reflektoval pouze stávající stav díla. Strany se dohodly na změně technického řešení již dříve a skládané betonové prefabrikáty byly žalovanou instalovány v místě plnění již 19. 9. 2023. Primárním účelem změny technického řešení bylo zjednodušit a urychlit práci žalované, neboť bylo nutné objekt muzea zpřístupnit veřejnosti a zajistit bezpečný vstup. K otevření muzea došlo 18. 10. 2023, jeho provoz byl stavbou částečně omezen. Žalovaná byla opakovaně žalobkyní při vzájemných jednáních upozorňována na její prodlení s realizací díla a existenci smluvních pokut. Po jednáních ke konci roku 2023 si sama žalovaná vybrala variantu, že bude pokračovat v realizaci díla a zaplatí smluvní pokutu za prodlení, namísto možné varianty ukončení smlouvy dohodou, i když bylo oběma stranám zřejmé, že dílo nebude dokončeno dříve než v květnu 2024 (k předání díla došlo 27. 5. 2024). Žalobkyně přitom byla ochotna ukončit smlouvu dohodou a dílo dokončit s jiným dodavatelem. Za takové situace by si však žalovaná musela demontovat a odvézt uvedené skládané betonové prefabrikáty, neboť tyto byly druhem nosné konstrukce, kterou žalobkyně nechtěla. Dílo bylo žalobkyni předáno o 259 dní později oproti řádnému termínu. Žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na zaplacení smluvní pokuty za