9 C 243/2025-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 11. 8. 2025 zaplacení částky 17 322 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 1. 9. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce peněz, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 23 100 Kč, která mu byla převedena na jeho bankovní účet dne 29. 9. 2022. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 31. 8. 2025, a to formou měsíčních splátek po 642 Kč. Zároveň byla mezi účastníky dne 1. 9. 2022 uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. Pro případ ukončení pracovního poměru bylo ujednáno, že zápůjčka se stane splatnou ke dni ukončení pracovního poměru. Na dluh žalovaný uhradil 5 778 Kč a pracovní poměr u žalobkyně ukončil ke dni 31. 5. 2023. K doplacení tak zůstala částka 17 322 Kč, kterou žalovaný přes výzvy nezaplatil.2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř.).3. Smlouvou o zápůjčce peněz uzavřenou mezi účastníky dne 1. 9. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 23 100 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 31. 8. 2025 formou měsíčních splátek po 642 Kč (srážkami ze mzdy). Pro případ ukončení pracovního poměru bylo ujednáno, že zápůjčka je splatná ke dni ukončení pracovního poměru. Úrok z prodlení byl sjednání ve výši 8 % p.a.Poskytnutí zápůjčky ve výši 23 100 Kč žalobkyně doložila výpisem z účtu.Pracovní smlouvou ze dne 20. 5. 2022 bylo prokázáno, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu určitou do 31. 5. 2023.4. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Výpisem z účtu a smlouvou žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 23 100 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 31. 8. 2025 a pro případ ukončení pracovního poměru ke dni ukončení pracovního poměru. Dále bylo prokázáno pracovní smlouvou, že pracovní poměr žalovaného u žalobkyně byl ukončen ke dni 31. 5. 2023 uplynutím sjednané doby. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by na dluh uhradil více než žalobkyní tvrzených 5 778 Kč, či že by pracovní poměr k datu 31. 5. 2023 neskončil. Proto soud žalobnímu návrhu co do částky 17 322 Kč vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, ode dne následujícího po dni ukončení pracovního poměru, a to ve výši, která byla stranami platně sjednána ve smlouvě o zápůjčce, tj. 8 % ročně z dlužné částky od 1. 6. 2023, kdy se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu, až do zaplacení.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá předžalobní výzva) po 1 820 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 3 x 450 Kč paušál (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 1 239 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 7 939 Kč.7. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonné třídenní.