15 C 163/2020-54 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobce v podané žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o peněžité zápůjčce ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet uvedený žalovaným. Smluvní strany ujednaly dle tvrzení žalobce povinnost žalovaného zaplatit za zpracování a poskytnutí zápůjčky poplatek, nicméně ten žalobce neučinil předmětem žalobního návrhu. Dle tvrzení žalobce se žalovaný uplynutím dne [datum], do kterého se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit, dostal do prodlení se splacením zápůjčky. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla žalobci postoupena [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. smlouvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 24. 11. 2020, č.j. 15 C 163/2020 – 36 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do jeho dispoziční sféry, žádným způsobem nevyjádřil, a soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu v dané věci bez nařízení jednání. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], reg. č. C [číslo] (dříve podnikající pod názvem [příjmení] [příjmení] [jméno]) poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti, oproti jeho podpisu, částku ve výši [částka], čímž tyto subjekty uzavřely smlouvu o zápůjčce. Smluvní strany ujednaly, že žalovaný zapůjčenou částku vrátí do [datum], a to včetně poplatku ve výši [částka], celkem tedy [částka]. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný v ujednané době na uvedenou částku cokoliv uhradil. Pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně zpraven. Žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzván před podáním žaloby k zaplacení dluhu pod výstrahou zahájení soudního sporu. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni [datum], činila 0,05 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 10. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 11. Na podkladě výsledků provedeného dokazování lze uzavřít, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce, žalovaný však řádně a včas nesplnil svou platební povinnost, jež ho dle smluvních ujednání stíhala. Proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit dluh včetně příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení, přičemž plnění je žalovaný povinen poskytnout žalobci, který cesí pohledávky vstoupil do práv a povinností věřitele ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce se žalobou domáhal toliko zaplacení nesplacené jistiny (nikoliv poplatku) a úroku z prodlení až ode dne [datum] (nikoliv již od prvého dne prodlení, kterým byl den [datum]), v obou směrech byl však soud vázán návrhem žalobce, který nemohl být k tíži žalovaného překročen (ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.). 12. Pro úplnost soud uvádí, že předmětná peněžitá zápůjčka, byť poskytnutá spotřebiteli (ust. § 419 o. z.), nepodléhala vzhledem k datu uzavření smlouvy (resp. poskytnutí zápůjčky) a výši zápůjčky regulaci zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, tedy poskytovatel zápůjčky nebyl v daném případě zákonem povinován před poskytnutím zápůjčky posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, tj. žalovaného (ust. § 2 písm. e) zák. č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do 30. 11.2016). Jak bylo uvedeno i shora, žalobce se navíc domáhal toliko zaplacení nesplacené jistiny, nikoliv dalších nároků ze smlouvy o zápůjčce, přičemž toto plnění by bylo možné mezi účastníky sporu vypořádat i při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce (coby následku porušení zákonné povinnosti prověřit úvěruschopnost zájemce o poskytnutí finanční služby), a to na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 a násl. o. z.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (bod 1., tj. z tarifní hodnoty do [částka]), ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání návrhu ve věci samé, návrh na zahájení řízení – žaloba), tj. [částka], dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši [částka] za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = [částka]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Uložené povinnosti je žalovaný povinen plnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.