13 C 133/2021-132 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 117.687,87 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, přestože byla žaloba žalovanému spolu s výzvou k vyjádření doručena podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“). Dne 23. 11. 2021 se ve věci konalo ústní jednání, ke kterému byli účastníci předvoláni. Žalovaný byl předvolán s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání. Předvolání bylo žalovanému doručeno rovněž podle ustanovení § 49 o. s. ř. Žalovaný se k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil. Žalobkyně při jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle ustanovení § 153b odst. 3 o. s. ř., rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír podle § 99, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud žalobě vyhověl, a to i proto, že ve věci bylo možné uzavřít a schválit smír a vyhověním žalobě nedochází mezi účastníky ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35.505,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.885 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117.687,87 Kč sestávající z částky 5.820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, účast u ústního jednání před soudem) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24.480 Kč ve výši 5.140,80 Kč. Odměnu za úkon sepisu doplnění žaloby ze dne 2.9.2021 soud nepřiznal, neboť tvrzení v doplnění žaloby uvedená měla být již součástí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. (výrok II.)