13 C 221/2021-36 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou ze dne 23.4.2021 domáhal po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu dluhu za neuhrazené náklady na odtah vozidla žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem (protokolu o odtahu vozidla [číslo] z [datum], bloku na pokutu A [číslo] z [datum], fotodokumentace, výpisu z registru vozidel, nařízení [číslo] [číslo] faktury [číslo] z [datum], dokladu o úhradě faktury, poučení provozovatele vozidla z [datum] a výzvy k zaplacení nákladů z 22.12.2020 s dokladem o doručení). 4. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Vozidlo žalovaného, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti žalobce, bylo dne 13.10.2020 odtaženo specializovaným subjektem, přičemž náklady na odtah činili částku 2.000 Kč Tyto náklady byly dne 13.10.2020 uhrazeny žalobcem a žalovaný byl vyzván k náhradě nákladů ve lhůtě 15 dní. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 22.12.2020 na dluhu ve výši 2.000 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradil. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vozidlo žalovaného umístěné v rozporu se zákonem bylo odtaženo žalobcem, který náklady na odtah za žalobce uhradil. Žalovaný byl přitom podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, povinen náklady na odtah uhradit. Žalovaný se proto ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný včas splnil svou platební povinnost a bezdůvodné obohacení žalobci vydal, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (výrok II.) 7. Třetí nákladový výrok pak odráží tu skutečnost, že dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na tato zákonná ustanovení proto soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zák. č. 541/1991 Sb., když žalobce je od poplatkové povinnost osvobozen. (výrok III.) 8. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).