13 C 311/2020-88 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum], tuto svou povinnost však nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní výzvy, žalovaný však svůj druh ke dni podání žaloby ani zčásti neuhradil. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil a byl v průběhu soudního řízení procesně nečinný. Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. považuje za doručené dnem [datum]. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků. S ohledem na výše uvedené soud provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, konkrétně smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum], a dále vyžádanou zprávou [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], ze dne [datum]. Z těchto listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.): [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce s osobou vystupující jako žalovaný. Tato osoba měla být identifikována údaji na listině označené jako„ Smlouva o zápůjčce“, na této listině však není připojen žádný podpis žalovaného (a to ani v elektronické podobě formou zaručeného elektronického podpisu). Údaje na této listině také žádným jiným jasným způsobem neidentifikují osobu, která měla smlouvu o zápůjčce s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít. Touto smlouvou se pr. předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši [částka] na číslo jeho účtu [bankovní účet] a žalovaný se měl zavázat finanční prostředky vrátit spolu s poplatky ve výši [částka] do [datum]. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], u níž je tento bankovní účet veden, bylo zjištěno, že majitelkou bankovního účtu a jedinou osobou s dispozičními oprávněními k tomuto účtu ke dni [datum] byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Aktivní legitimaci žalobkyně doložila tím, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalovaného. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 o. z, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jednak soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce nebyla uzavřena, když z předložených listin nevyplývá, že žalovaný smlouvu podepsal a ani jinak nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu vůbec uzavřel způsobem popsaným v žalobě. Soud dále zkoumal, zda byly poskytnuty žalovanému finanční prostředky, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, a zda tedy není namístě uvažovat o příp. bezdůvodném obohacení žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že žalovanému byly peněžní prostředky zaslány na peněžní účet, ke kterému má žalovaný dispoziční právo, ale naopak ze zprávy [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že se jedná o účet třetí osoby a žalovaný k účtu nemá žádnou vazbu. Případné další tvrzení a důkazy k podpoření svého tvrzení ohledně uzavření smlouvy se žalovaným a ohledně poskytnutí finančních prostředků jeho osobě žalobkyně soudu neposkytla a svou neúčastí u ústního jednání se připravila o možnost být poučena podle ust. § 118a o. s. ř. Za daných okolností soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovaným ani neprokázala, že by u žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když peněžní prostředky byly poskytnuty na účet třetí osoby. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by náhrada nákladů náležela procesně úspěšnému žalovanému, a to proti procesně neúspěšné žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.