13 C 351/2020-47 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce po žalované domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že žalovaná ponechala vozidlo na místech, kde to není povoleno, a z tohoto důvodu jí byl na vozidlo dne [datum] namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV) s náklady za jeho přiložení a odstranění ve výši [částka]. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne [datum] v 10.:06 hod. bylo na ulici [anonymizováno] náměstí v [obec] v místě, kde je zakázáno zastavení vozidla, nalezeno vozidlo tovární značky Volkswagen, [registrační značka], na toto vozidlo byl proto strážníkem [anonymizováno] policie [obec] nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Za pachatele přestupku byla určena žalovaná, která odpovídá za náklady za přiložení a odstranění TPZOV ve výši [částka]. Žalovaná byla o povinnosti zaplatit tyto náklady do 15 dnů řádně poučena a k jejich úhradě byla opětovně vyzvána výzvami ze dne [datum] a [datum], svůj dluh ale ani částečně neuhradila (v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala jeho uhrazení). Z ustanovení § 17a odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní polici, vyplývá, že strážník je ve vymezených případech oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem. Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Podle čl. 2 odst. 5 nařízení obce [číslo] kterým se stanoví maximální cena za nucený odtah vozidel, za přiložení o odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, je za přiložení a odstranění TPZOV stanovena maximální cena ve výši [částka]. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná spáchala dne [datum] přestupek v dopravě, když ponechala na ulici [anonymizováno] náměstí v [obec] vozidlo na místě, kde je stání zakázáno. Na vozidlo byl namontován strážníkem [anonymizováno] policie [obec] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a žalovaná je jako ten, kdo daný přestupek spáchal, povinna dle ust. § 17a zákona o obecní policii v souvislosti se spácháním tohoto přestupku uhradit manipulační poplatek ve výši [částka] (dle čl. 2 odst. 5 nařízení obce [číslo]). Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná včas splnila svou platební povinnost, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované žalobci náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů nezastoupeného účastníka podle ust. § 151 odst. 3 ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce [částka] za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka] (výrok II.) Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.