13 C 66/2021-134 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2.3.2021 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. [anonymizováno]. Jistina úvěru činila 30.000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 1.250 Kč. Žalovaný dluží na jistině částku 27.500 Kč, 200 Kč na poplatcích, 1 320 Kč na kapitalizovaném úroku ke dni 1.2.2021 a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo dne 7.9.2021 konáno jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) konal jednání v jejich nepřítomnosti. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru„ mPůjčka plus“ č. [anonymizováno], na základě níž byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 1.250 Kč spolu s poplatkem ve výši 600 Kč (smlouva o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ vč. obchodních podmínek k hotovostnímu úvěru a všeobecných obchodních podmínek, úrokový lístek mBank, transakční historie účtu, sazebník poplatků). Před poskytnutím úvěru byla ze strany věřitele řádným způsobem zkoumána úvěruschopnost žalovaného (transakční historie účtu, historie úvěrů, údaje o klientovi). Žalovaný dluží na jistině částku 27.500,02 Kč, na poplatcích 200 Kč a na kapitalizovaném úroku ke dni 1.2.2021 /smluvní úrok navýšený o zákonný úrok z prodlení/ částku 1 320 Kč (historie úvěru, sazebník poplatků, úrokový lístek mBank). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky (první výzva k úhradě z 1.5.2020, druhá výzva k úhradě z 22.5.2020, odstoupení od smlouvy z 16.6.2020, výzva k úhradě z 16.6.2020 vč. dokladu o odeslání). Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 4.2.2021 na dluhu ničeho neuhradil (předžalobní výzva, doklad o odeslání). 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování a s přihlédnutím k právní úpravě je zřejmé, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádným způsobem posoudila ve smyslu výše cit. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný i přesto svojí platební povinnosti nedostál a poskytnutý úvěr vč. sjednaných poplatků řádně nehradil. Žalovaný tedy žalobkyni dluží žalovanou částku. Proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem 27.700,02 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru a neuhrazené části sjednaného poplatku. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1.320 Kč od 17.6.2020 do 1.2.2021 a zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.838 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.386 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27.700,02 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč (výrok II.) 9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvod pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).