14 C 140/2020-68 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou podanou zdejšího soudu dne 7. 5. 2020 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 8 100 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení od 7. 2. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný provozoval na základě živnostenského oprávnění pro hostinskou činnost bar„ [příjmení]“ v [obec]. Dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřeli zprostředkovatelskou smlouvu, na jejímž základě žalovaný převzal do péče dva prodejní automaty ve vlastnictví žalobkyně. Při plánované servisní kontrole automatů dne 30. 10. 2019 servisní technik žalobkyně zjistil, že bar je uzavřen a vyklizen a automaty zde nejsou. Následně bylo zjištěno, že žalovaný ukončil dne 24. 6. 2019 hostinskou činnost. O ukončení živnosti žalovaný žalobkyni neinformoval a o náhradě s žalobkyní odmítl jednat. Svěřené prodejní automaty, které byly v péči žalovaného, měly hodnotu 8 100 Kč (automat [anonymizováno] s náplní v hodnotě automatu a náplně celkem 3 100 Kč a automat [anonymizováno] s náplní v hodnotě automatu a náplně celkem 5 000 Kč). V automatech se nachází jednak zboží a jednak mince za toto zboží, proto je škodou žalobkyně hodnota plných automatů. Servis automatů probíhá formou jejich výměny, tedy za zcela nebo částečně vyprodaný automat dodá servisní technik nový, naplněný zbožím, a po spočítání mincí za zboží je zprostředkovateli (v tomto případě žalovanému) vyplacena provize. Vzhledem k tomu, že žalovaný s žalobkyní nekomunikoval, byla mu na adresu uvedenou v živnostenském rejstříku zaslána předžalobní upomínka o náhradu škody ve výši 8 100 Kč, která mu byla doručena dne 6. 2. 2020. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. považuje za doručené dne 22. 3. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Z listiny předložené žalobkyní nazvané„ Zprostředkovatelská smlouva, záznam o instalaci automatu“ (dále jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že dne 27. 9. 2017 žalovaný převzal od žalobkyně na adrese [ulice a číslo], [obec] ([příjmení] [anonymizováno]) automat typu [anonymizováno] a [anonymizováno] (1 +1 ks). Ve smlouvě byla ujednána provize ve výši 200 Kč při druhu náplně [příjmení] a 150 Kč při druhu náplně ZV, přičemž provize bude vyplácena hotově při výměně náplní. Žalovaný jako zprostředkovatel se zavázal, že nepřevede zprostředkovatelskou smlouvu na jiný subjekt a automat, který je vlastnictvím provozovatele (žalobkyně) bude chránit před poškozením nebo zničením. Pro případ ukončení podnikatelské činnosti v místě instalace automatu se žalovaný zavázal vrátit automaty žalobkyni do 60 dnů. Další ujednání smlouva neobsahovala. Z ceníku ze dne 15. 1. 2015, předloženého žalobkyní v německém jazyce a českém překladu, nebylo zjištěno, že by byl součástí ujednání mezi účastníky. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2020, jež byla žalovanému dle dodejky doručena dne 6. 2. 2020, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného, aby jí do 20. 2. 2020 zaplatil náhradu škody ve výši 8 100 Kč nebo aby ve stejné lhůtě žalobkyni vrátil svěřené prodejní automaty. <i>3. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.</i> 4. Z citovaného ustanovení vyplývá, že aby byla žalobkyně se svým nárokem na plnění peněžité povinnosti vůči žalovanému úspěšná, musela by prokázat, že žalovanému taková povinnost vznikla. Ze smlouvy předložené žalobkyní (kterou soud posoudil podle jejího obsahu jako nepojmenovanou smlouvu podle ust. § 1746 odst. 2 o. z.) však nebylo zjištěno, že by se žalovaný v případě porušení smluvní povinnosti vrátit automaty zavázal k finančnímu plnění. Na základě této smlouvy se žalobkyně mohla domáhat vydání movitých věcí předaných žalovanému (tedy prodejních automatů typu [anonymizováno] a [anonymizováno]) a teprve za situace, kdy by bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný není schopen svou povinnost k vydání převzatých automatů splnit, by žalobkyně mohla požadovat finanční plnění, a to ve výši odpovídající bezdůvodnému obohacení podle ust. § 2991 a násl. o. z., když ve smlouvě pro tento případ nebyla sjednána žádná částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by žalovaný nemohl převzaté automaty vydat (ostatně ještě v předžalobní výzvě se vůči žalovanému domáhala vrácení prodejních automatů, takže zřejmě ani sama nebyla přesvědčena o nemožnosti žalovaného automaty vrátit) a svou neúčastí na ústním jednání se zbavila možnosti být soudem poučena o nesplnění svých povinností tvrdit rozhodné skutečnosti a povinnosti je prokázat, případně o možnosti jiného právního hodnocení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., soud na základě uvedených závěrů žalobu v celém rozsahu zamítl (odst. I. výroku). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně zcela úspěšný a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v II. výroku.