14 C 151/2021-52 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 3. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne 28. 10. 2020 s tím, že u žalovaného byla provedena dechová zkouška s pozitivním výsledkem 2,2 promile alkoholu v krvi. Náklady na převoz celkem činí 347 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, z nichž zjistil následující závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný byl dne [datum] v [anonymizováno] předán do PZS v [obec] s naměřeným obsahem alkoholu v krvi ve výši 2,2 promile. Žalovaný byl do PZS v [obec] přepraven vozidlem žalobkyně [registrační značka], které je evidováno jako policejní vozidlo. Spotřeba paliva činí 6,6 l [číslo] km při použití paliva BA 95. Celkové náklady za použití služebního vozidla žalobce [registrační značka] činily 347 Kč. Protože byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalovaného, vznikla mu povinnost náklady za převoz uhradit. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 347 Kč. Žalobci ničeho nezaplatil a ocitl se v prodlení se splněním své povinnosti. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 17 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, upravujících vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky. Dle odst. 4 tohoto ust. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobci příslušenství, které žalobce požaduje ode dne prodlení, tj. od 3. 6. 2021, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení účastníka, který nebyl zastoupen v řízení, podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve znění účinném od 6. 10. 2015) v částce 100 Kč za úkon: písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., a 100 Kč za úkon: výzvu k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (odst. II. výroku). Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na citované zákonné ustanovení soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zák. č. 541/1991 Sb., když žalobce je od poplatkové povinnost osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) – odst. III. výroku. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).