14 C 179/2020-108 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 3. 6. 2020 domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce ke své aktivní procesní legitimaci pro toto řízení tvrdil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále též kupující), uzavřel se žalobcem dne [datum] v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla částka 32.351,26 Kč (předmět řízení), z právního titulu náhrady škody. Na základě tohoto oprávnění žalobce poslal žalovanému ve smyslu ust. § 1882 o.z. dne 12. 5. 2020 oznámení o postoupení pohledávky. Ke vzniku škody žalobce tvrdil, že dne 4. 1. 2017 byla mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (dále též kupující) uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla nemovitá věc – pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, zapsaný na [list vlastnictví] u KÚ [obec] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov (dále jen Kupní smlouva). Platnost Kupní smlouvy žalovaný napadl žalobami ze dne 31. 1. 2017 a 3. 2. 2017, kterými se domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovité věci a že Kupní smlouva je neplatná. V těchto řízeních, které byly vedeny pod společnou sp. zn. [spisová značka] byl žalovaný neúspěšný. Žaloby byly rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [obec], sp. zn. [spisová značka] zamítnuty, rozsudky nabyly právní moci dne 7. 1. 2020 (správně mělo být uvedeno 16. 12. 2019). Kupující si pro úhradu části kupní ceny sjednal u [právnická osoba] hypoteční úvěr, který zajistil zástavním právem na převáděné nemovité věci. Vzhledem k tomu, že nemovitá věc byla předmětem již výše označeného sporu o určení, nebylo možno převod vlastnického práva k nemovité věci realizovat a postupitel tak byl nucen částku odpovídající hypotečnímu úvěru bance předčasně splatit. V souvislosti s čerpáním hypotéky vznikla kupujícímu (postupiteli), škoda v celkové výši 32.351,26 Kč, sestávající bance uhrazeným úrokům ve výši 30.351,26 Kč a zaplacených poplatků za podání návrhu na vklad zástavního práva a následně na vklad jeho výmazu ve výši 1.000 Kč za každý vklad. Žalobce tvrdil, že škoda, která vznikla kupujícímu v přímé příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, neboť nebýt podaných žalob ze strany žalovaného, které byly pravomocně zamítnuty, ke zmaření hypotečního úvěru by nedošlo. Žalovaný škodu neuhradil ani na předžalobní výzvu. Žalobce odkázal na ustanovení § 2894 a násl. o.z. a považoval za porušení smluvních povinností ze strany žalovaného tím, že nenastal následek smlouvou předpokládaný, tj. převod vlastnického práva k nemovité věci. Ke zmaření Kupní smlouvy došlo výhradně jednáním žalovaného a to shora označenými žalobami. Žalobce považoval kauzalitu mezi jednáním žalovaného, tj. podáním žaloby a zmařením účelu Kupní smlouvy, tedy přechodu vlastnického práva na kupujícího za zřejmou. Žalobce na poučení soudem provedeným na prvním jednání ve věci dne [datum] podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. reagoval včas ve stanovené lhůtě doplněním skutkových tvrzení v podání ze dne 26. 1. 2021. Tvrdil, že žalovaný zmařil uzavření Kupní smlouvy tím, že soud vyhověl usnesením zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [obec], č.j. [číslo jednací] návrhu žalovaného na nařízení předběžného opatření, na základě něhož byl návrh na vklad vlastnického práva dle Kupní smlouvy katastrálním úřadem zamítnut dne 28. 2. 2017. Důsledkem vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření nebylo možno realizovat věcněprávní účinky Kupní smlouvy a nebyly v časovém limitu splněny podmínky výplaty peněžních prostředků z úvěru z advokátní úschovy, konečnému příjemci – žalobci. V důsledku tohoto advokát poskytující advokátní úschovu Mgr. [jméno] [příjmení] byl nucen vyplatit úvěr zpět jeho poskytovateli [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že kupující neměl k dispozici jiné peněžní prostředky, nebylo možno postupovat jinak, než závazek z Kupní smlouvy zrušit dokumentem označeným„ Odstoupení od kupní smlouvy“ ze dne 1. 8. 2017. Povinnost vrátit peněžní prostředky úvěrující bance kupujícím vyplývá z ustanovení čl. nazvaného„ Odkládací podmínky pro čerpání úvěru“ písm. f) bod ii), ve spojení s čl. II. odst. 3 Smlouvy o úschově ze dne [datum], která byla uzavřena v návaznosti na Kupní smlouvu, uzavřenou mezi žalobcem (prodávajícím), [jméno] [příjmení] (kupujícím) a Mgr. [jméno] [příjmení] jako advokátem, poskytujícím advokátní úschovu. Úvěr nemohl být užit pro účely předpokládané Kupní smlouvou, a proto bylo nezbytné zrušit závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru a to k datu 14. 7. 2017. Za dobu od poskytnutí úvěru do doby zániku závazku ze smlouvy o hypotečním úvěru byl kupující povinen platit běžný sjednaný úrok, který dosáhl celkové výše 30.351,25 Kč, který žalobce považuje za škodu, jež vznikla kupujícímu v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného (vydáním předběžného opatření). Žalobce měl za to, že pokud by žalovaný nepodal návrh na nařízení předběžného opatření spolu se žalobou na určení vlastnického práva, jež byla později pravomocně zamítnuta, bylo by možno realizovat věcněprávní účinky Kupní smlouvy. Žalobce zdůraznil, že návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno z toho důvodu, že žalovaný podepřel návrh na jeho vydání účelově zpracovanou zprávou realitní kanceláře, která nadhodnotila nemovitost, která byla předmětem kupní smlouvy. Žalobce tvrdil, že žalovaný zastoupen advokátem, tedy odborníkem, musel vědět, že kombinace žaloby a návrhu na nařízení předběžného opatření je zjevným zneužitím práva žalovaného, kterým je považováno za protiprávní. [příjmení] vědět, že podáním návrhu na nařízení předběžného opatření v době po podání návrhu na vklad, před rozhodnutím Katastrálního úřadu o tomto vkladu, dojde k „ zablokování“ vkladového řízení a tedy zmaření závazku z Kupní smlouvy, ale bez jakékoliv reálné šance uspět se žalobním návrhem. Žalobce považoval jednání žalovaného za úmyslně účelové. 3. Žalovaný v odůvodnění odporu ze dne 18. 9. 2020 a v replice na doplnění skutkových tvrzení po poučení soudem, ve vyjádření ze dne 4. 2. 2021, požadoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu a žalobní nárok neuznal ani zčásti. Žalovaný poukázal na historický vývoj sporu mezi účastníky řízení, který vznikl již v roce 2015. Na valné hromadě žalobce konané dne 23. 10. 2015 byl žalovaný odvolán z funkce jednatel žalobce a nebylo mu umožněno nahlédnout do účetních dokladů. Na valné hromadě žalobce konané dne 13. 12. 2016 byl projednán převod nemovitosti z žalobce na společníka a jednatele [jméno] [příjmení] mladšího (označován v odůvodnění též jako kupující) za cenu 4.500.000 Kč. Převodu nemovitosti žalovaný zabránil s ohledem na to, že žalobce se tímto postupem zbavoval tzv.„ pojistky“ pro zimní období jako zdroje příjmů z nájmu, a proto považoval převod nemovitosti za poškození žalobce. Kupující se této valné hromady nevyjádřil, jak budou tyto finanční prostředky nahrazeny, neprokázal vlastní finanční zdroje na úhradu kupní ceny nemovitosti a neobjasnil důvod prodeje nemovitostí. Žalovaný považoval udržení tohoto majetku ve vlastnictví žalobce za nezbytné k zajištění jeho schopnosti vyplatit žalovanému vypořádací obchodní podíl poté, co došlo ke zrušení jeho účasti u žalobce, o čemž bylo několikrát v období let 2016 [číslo] jednáno. Žalovaný tvrdil, že činil pouze vše, co mu dovoluje právní řád České republiky k zajištění majetku žalobce, aby se mu dostalo spravedlivého vypořádání vypořádacího podílu poté, co jeho účast u žalobce byla skončena. V replice na doplnění skutkových tvrzení žalovaný namítal, že s návrhem na vydání předběžného opatření zaplatil jistotu a usnesení o vrácení složené jistoty ve výši 10.000 Kč ze dne 8. 1. 2021 je pravomocné. Kupující nepodal podle § 87 odst. 2 o.s.ř. žalobu na náhradu škody, nebo jiné újmy podle § 87 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo, nebo bylo pravomocně zrušeno. Proto právo na náhradu škody zaniklo. Žalovaný pro jistotu vznesl námitku promlčení. Žalobce se k námitce promlčení vyjádřil na jednání soudu dne 12. 2. 2021 tak, že řízení ve věci bylo koncentrováno při prvním jednání, žalobci byla dána lhůta k možnosti doplnění skutkových tvrzení, kdežto žalovaný o lhůtu nepožádal, proto nelze k jeho námitce přihlížet. Soud ve věci provedl dokazování listinami – oznámením o postoupení pohledávek z 22. 4. 2020, kupní smlouvou ze dne [datum], podacím lístkem, smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], smlouvou o hypotečním úvěru z [datum], předžalobní výzvou z 30. 1. 2020 včetně podacího lístku, dopisem zástupce žalovaného z 10. 12. 2019, výzvou k vydání listin z 3. 6. 2016, žádosti o předložení dokladů z 16. 3. 2016, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, rozsudky Okresního soudu v Prostějově, č. j. [číslo jednací] a Krajského soudu v [obec], č. j. [spisová značka], stejnopisem no