14 C 191/2021-54 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou ze dne 15. 11. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu dluhu z neuhrazených služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána nájemní smlouva dne [datum], na základě níž žalovaný užíval byt [číslo] žalobce na adrese [ulice a číslo] Nájemní smlouva byla ukončena ke dni 31. 8. 2018. Žalovaný v době od 1. 1. 2019 do 29. 7. 2019 i přes skončení nájmu užíval předmětný byt a čerpal služby s tímto bytem spojené. Žalovaný na službách spojených s užíváním bytu neuhradil celkem částku ve výši 6.803 Kč, kterou žalobce žalovanému vyúčtoval. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 6. 8. 2020 na dluhu ve výši 6 803 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradil. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu, která byla ukončena. Žalobce i po skončení nájmu užíval byt, nehradil však cenu služeb, s tímto spojených. Žalobce se proto podle § 2291 o. z., na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný včas splnil svou platební povinnost a žalobci bezdůvodné obohacení vydal, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (odst. I. výroku) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů nezastoupeného účastníka v řízení podle § 151 odst. 3 o.s.ř.. Podle citovaného ustanovení soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení náhradu pouze těch nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy, a které byly nezbytné k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. [příjmení], která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové náklady, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, tedy náklady, které druhá procesní strana musela vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Žalobce, který je statutárním městem je v daném případě účastníkem sporu, který tvoří jeho relativně běžnou agendu, k jejímuž obstarávání a vyřizování by měl být dostatečně vybaven a měl by tedy disponovat dostatečným materiálním a personálním vybavením a zabezpečením k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Nebyl-li tedy v daném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem, který žalobce v řízení zastupoval, nákladem účelně vynaloženým. Ohledně úpravy nákladů žalobce – statutárního města zastoupeného advokátem přitom soud dále poukazuje na stanovisko Ústavního soudu vyslovené v jeho nálezu ve věci náhrady nákladů ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09. S ohledem na uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku a nákladům nezastoupeného účastníka za 2 úkony v částce 100 Kč za úkon: písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., a 100 Kč za úkon: výzvu k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (odst. II. výroku) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).