14 C 246/2021-88 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 14. 5. 2021, domáhal proti žalovaným, aby společně a nerozdílně uhradili peněžní částku uvedenou ve výroku tohoto rozhodnutí a náklady řízení s tvrzením, že na základě smlouvy ze dne 4. 11. 2015, kterou žalovaný 1. [celé jméno žalovaného] uzavřel s [právnická osoba] požádali žalovaní o poskytnutí meziúvěru stavebního a úvěru ze stavebního spoření do výše 800.000 Kč. Na základě této žádosti žalobce uzavřel se žalovanými dne [datum] Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 800.000 Kč (dále též Smlouva). Meziúvěr byl vyčerpán tak, jak vyplývá z přiloženého oznámení o čerpání úvěru. O těchto skutečnostech žalobce informoval žalované. Ze Smlouvy byli žalovaní povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.133,40 Kč počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru na meziúvěrový účet [číslo]. Od 1. 9. 2016 byli žalovaní povinni hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.200 Kč, od 1. 9. 2018 3.533,33 Kč, od 23. 2. 2019 měsíční splátky ve výši 2.660 Kč, o čemž byli žalovaní informováni dopisem ze dne 28. 2. 2019. Žalovaní byli povinni provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1.200 Kč na vkladový účet stavebního spoření [číslo]. Žalovaní řádně nehradili sjednané splátky, uhradili toliko splátky, jak jsou patrny z předloženého výpisu z meziúvěrového vkladového účtu. Žalobce proto postupoval v souladu s Částí IV. písm. I. odst. 1 písm. b) Obecných úvěrových podmínek a byl oprávněn od Smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat předčasné splacení celého úvěru. Žalobce splatnost celé pohledávky při odstoupení od Smlouvy stanovil na 31. 7. 2020. [příjmení] Smlouvy odstoupil dopisem ze dne 3. 8. 2020, o čemž svědčí obsah tohoto dopisu a připojený poštovní podací arch. Žalovaní ani na předžalobní výzvu ze dne26. 5. 2021 nereagovali a tento dluh neuhradili. Žalovaní byli po celý průběh soudního řízení procesně pasivní. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalované 2. doručeno do vlastních rukou dne 15. 11. 2021 a žalovanému 1. bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o.s.ř. Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou žalovanému 1. v souladu s ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 25. 11. 2021 (tj. čtvrtek, pracovní den), a proto může konstatovat, že žalovaným bylo doručeno předvolání k prvnímu jednání rovněž více než 10 dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou a současně společně s předvoláním byli upozorněni, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání (vz. 019 o.s.ř.). Žalovaní se přesto bez omluvy k prvnímu jednání ve věci nedostavili a neúčast neomluvili. Žalobce, který se k tomuto jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153a, § 153b odst. 1 o.s.ř.), soud vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl, a tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. S ohledem na žalobní tvrzení soud věc právně posoudil podle ust. § 2395 o. z., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud přihlédl též k tomu, že dlužníci, kteří svůj dluh řádně a včas nesplní, jsou v prodlení (§ 1968 věta první o. z.). Soud z listin předložených žalobcem, které byly součástí žalobních tvrzení, nezjistil, že by si žalovaní platební povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy plnili řádně a včas, proto jsou v prodlení a jsou povinni žalobci zaplatit jejich příslušenství představující úrok a zákonný úrok z prodlení (odst. I. výroku). Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., a proto procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši 8.087 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.219 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za první tři úkony (včetně sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 30.462,99 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 2 a. t.), neboť žalobce návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu opakovaně zahajuje řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném ve skutkově i právně obdobných věcech, a dále z částky 2.340 Kč za účast u prvního jednání ve věci (§ 7, § 11 a. t.), paušální náhrady výdajů po 300 Kč (§ 7 odst. 1 a § 13 odst. 3 a. t.), náhrady za promeškaný čas advokáta stráveného na cestě z [obec] do [obec] k soudnímu jednání a zpět po čtyři půlhodiny po 100 Kč a cestovného za cestu k soudnímu jednání advokáta ve výši 836 Kč (ujetá vzdálenost mezi [příjmení] a [anonymizováno] a zpátky 130 km v základní náhradě za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč, spotřebě použitého vozidla 6, 00 l na 100 km při ceně dle platné vyhlášky 33,80 Kč za litr) a DPH ve výši 21% z částky 5.676 Kč, tj. 1.192 Kč (odst. II. výroku). Soud zavázal žalované, aby společně a nerozdílně peněžní plnění uhradili v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení jiné než zákonné lhůty neshledal podmínky s tím, že náklady řízení budou uhrazeny k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.