15 C 131/2020-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 31. 7. 2020 a doplněnou podáními doručenými soudu dne 8. 9. 2020 a dne 15. 12. 2020, domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 6.555,90 Kč s úrokem z úvěru ve výši 19,9 % ročně z uvedené částky od 31. 8. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.555,90 Kč od 31. 8. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 24.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a prohlásil, že s jejich obsahem bez výhrad souhlasí. Ve Smlouvě o úvěru bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednáno poskytnutí úvěru ve výši 24.000 Kč jako neúčelového, výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 534 Kč se splatností vždy k 18. dni každého měsíce s tím, že splátka úvěru bude provedena inkasem z účtu č. [bankovní účet]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % a pro případ, že žalovaný nezaplatí splátku úvěru řádně a včas bylo sjednáno, že povinný je povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z prodlení. Ve Smlouvě o úvěru je mimo jiné stanoveno, že za porušení podmínek dané smlouvy se považuje případ, kdy se klient (žalovaný) dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Pro tento případ bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ujednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit veškeré dluhy z úvěru za okamžitě splatné nebo smlouvu vypovědět anebo od ní odstoupit. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek ze Smlouvy o úvěru pravidelně úvěr splácet částkou 534 Kč měsíčně vždy k 18. dni každého měsíce, když dohodnuté splátky přestal hradit, přestože byl o úhradu dlužných splátek právní předchůdkyní žalobkyně několikrát upomenut, právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 8. 2018 rozhodla o zesplatnění celého zbytku dosud nesplaceného úvěru, přičemž žalovaný byl současně upozorněn, že ode dne 31. 8. 2018 je pohledávka úročena sazbou řádného úroku a současně sazbou zákonného úroku z prodlení. Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, vyhotovené dne 1. 9. 2018, bylo žalovanému odesláno dne 4. 9. 2018 a tato písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy se právní předchůdkyni žalobkyně vrátila nevyzvednutá zásilka, a to podle Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], bez ohledu na to, zda se adresát o zásilce dozvěděl či nikoli. Žalobce však právní předchůdkyni žalobkyně na svůj dluh nezaplatil ničeho. Předmětná pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 1882 občanského zákoníku vyrozuměn dopisem ze dne 9. 10. 2019 a tím se stalo postoupení pohledávky vůči žalovanému účinným a žalobkyně se stala věřitelem žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že dne 24. 1. 2020 vyzval její zástupce žalovaného předžalobní výzvou k okamžité úhradě předmětné pohledávky, avšak žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu o žalobní tvrzení, že před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, a to na základě informací sdělených žalovaným, na základě výpisu z účtu žalovaného a prověřením žalovaného v přístupných databázích (Centrální registr dlužníků, databáze insolvencí ISIR) a byla ověřena také platnost občanského průkazu žalovaného. Na základě svých zjištění neměla žalobkyně s ohledem na zjištěnou výši příjmů žalovaného důvod pochybovat o schopnosti žalovaného předmětný úvěr splatit 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný, přestože mu žaloba s výzvou, aby se k žalobě vyjádřil, byla řádně doručena na adresu [ulice a číslo], [PSČ] [obec], tj. na adresu, kterou má žalovaný uvedenu v informačním systému evidence obyvatel jako místo svého trvalého pobytu, když jinou adresu speciálně pro doručování úředních písemností žalovaný v tomto systému evidovánu nemá. Převzetí žaloby a výzvy k vyjádření žalovaný potvrdil svým podpisem na doručence dne 24. 10. 2020. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 13. 10. 2020, č.j. 15 C 131/2020 – 50, vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek bez předchozího vyrozumění účastníků a v jejich nepřítomnosti. Žalobkyni i žalovanému se v rámci tohoto usnesení dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jejich nepřítomnosti souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do jejich dispoziční sféry, nijak nevyjádřili, a soud proto vycházel z fikce souhlasu žalobkyně i žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní, zejména z Nezávazné žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako úvěrující bankou, a žalovaným [jméno] [příjmení] jako úvěrovaným klientem, z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky před zesplatněním celého dluhu ze dne 29. 7. 2018, kterou učinila právní předchůdkyně žalobkyně a z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 9. 2018, zjistil skutkový stav věci (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.) shodně s tvrzeními žalobkyně uvedenými v žalobě. Výši žalované částky a úhrad, které žalovaný provedl do postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni prokazuje Obratová historie evidenčního účtu pohledávky. Svoji aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a žalobkyní [osobní údaje žalobkyně] jako postupníkem, jejíž přílohou je Seznam pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek, kde je pod ID (poř. č.) 211 uvedena a specifikována předmětná pohledávka vůči žalovanému [jméno] [příjmení], a také Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 10. 2019, adresovaným žalovanému a podacím archem ze dne 9. 10. 2019. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, totiž může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 24. 1. 2020 se základním skutkovým a právním rozborem, adresovanou žalovanému, kterou učinil právní zástupce žalobkyně, a podacím archem ze dne 24. 1. 2020, byla prokázána skutková tvrzení žalobkyně o tom, že ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaný výši žalobkyní požadovaných částek žádným způsobem nezpochybnil. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobkyni na uvedený dluh cokoliv zaplatil, když v tomto směru žalovaný ničeho netvrdil ani neprokázal. 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 7. 201