15 C 134/2021-41 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 2. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.500 Kč od 8. 6. 2020 do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný byl dne [datum] převezen do záchytné stanici provozované žalobkyní, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a pobyt ve smyslu ust. §§ 89a až 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifikovaných zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně v souvislosti s tím vyúčtovala žalovanému náklady spojené s pobytem a ošetřením žalovaného na částku odpovídající žalované jistině. Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoliv byl zástupcem žalobkyně o zaplacení upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 9. 8. 2021, č.j. 15 C 134/2021-23 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníkům se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Soud zjistil následující skutkový stav věci: Z listiny označené jako„ Osobní účet pacienta“ (č.l. 6) soud zjistil, že dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému v Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, kterou žalobkyně provozuje, potřebnou lékařskou péči (vyšetření, ošetření a pobyt), přičemž pobyt trval do dne [datum]. Za poskytnutou záchytnou službu vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2.500 Kč, které měly být zaplaceny do 8 dnů od vystavení této listiny, tj. ode dne [datum]. Z listiny zachycující rozúčtování nákladů záchytné stanice (č.l. 4) soud zjistil, že náklady vynaložené na pobyt jedné osoby v souvislosti s jejím pobytem v Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici [anonymizována dvě slova] [obec] činí 2.500 Kč. Z potvrzení o poskytnutí záchytu (č.l. 5) soud zjistil, že při přijetí žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice provozované žalobkyní byla u žalovaného dne [datum] dechovým analyzátorem zjištěna přítomnost alkoholu (hladina 1,44 ‰). Z výzvy k zaplacení dluhu a z poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne 12. 10. 2020, předaným k poštovní přepravě dne 13. 10. 2020. 5. Podle ust. § 89e odst. 1 věta první zák. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 6. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 zák. o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému ošetření a následný pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici provozované žalobkyní. U žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu a vznikla mu tak ve smyslu ust. § 89e odst. 1 věta první zák. č. 373/2011 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni náklady na poskytnutou službu ve výši 2.500 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by dluh žalovaného byť i jen zčásti zanikl. Soud proto vyhověl žalobě co do jistiny a jelikož žalovaný prodlévá se splněním peněžitého dluhu, zavázal ho rovněž k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše repo sazby ČNB. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).