15 C 212/2021-62 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 1. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 1.297,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.297,36 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní Smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu číslo [bankovní účet]. Na předmětném účtu vznikl nepovolený záporný zůstatek a žalovaná, ač byla na vznik nepovoleného debetu upozorněna, debet neuhradila. Žalobkyně, vzhledem k porušení podmínek smlouvy ze strany žalované, od smlouvy dne [datum] odstoupila a předmětný účet ke dni [datum] zrušila, o čemž žalovanou písemně vyrozuměla. Předmětný účet vykazoval ke dni 20. 4. 2020 debetní zůstatek ve výši 1.297,36 Kč, který byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, žalovaná však svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 5. 10. 2021 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníkům se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalobkyně k výzvě soudu dne 12. 10. 2021 sdělila, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o bankovních službách, ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], z výpisů z účtu, z přípisu označeného jako Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba], a z přípisu označeného jako Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.). Mezi žalobkyní a žalovanou, jako podnikateli, byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních službách za účelem zřízení a vedení běžného účtu číslo [bankovní účet], ve které je výslovně uvedeno, že její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky. Dle článku [číslo] Všeobecných obchodních podmínek je klient v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu povinen neprodleně uhradit bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je banka oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V souladu s článkem [číslo] Všeobecných obchodních podmínek je banka oprávněna kdykoli vypovědět smlouvu o platebních službách uzavřenou na dobu neurčitou. Přípisem ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o odstoupení žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu číslo [bankovní účet], a to z důvodu nesplácení poskytnutého úvěru. Oznámením ze dne [datum] byla žalovaná informována o zrušení účtu číslo [bankovní účet] ke dni [datum] s tím, že konečný debetní zůstatek ve výši – 1.297,36 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] ze dne [datum] byl zjištěn konečný nulový zůstatek, přičemž na tento účet byla připsána dne [datum] částka ve výši 1.297,36 Kč, která byla poukázána z účtu číslo [bankovní účet]. Z historického výpisu úvěrového účtu číslo [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] byl čerpán úvěr ve výši 1.297,36 Kč ve prospěch účtu číslo [bankovní účet], periodickým výpisem z úvěrového účtu [bankovní účet] ze dne [datum] byl zjištěn zůstatek úvěru ve výši 1.297,36 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu. V řízení nebylo zjištěno (žalovaná netvrdila ani nedoložila), že by žalovaná, ač písemně upomínána, svůj dluh žalobkyni uhradila. 5. Podle ust. § 2662 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2664 věta první o. z., s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020 činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 7. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ust. § 2662 o. z. k uzavření smlouvy o účtu. Žalovaná však na běžném účtu čerpala peněžní prostředky, ačkoli na účtu dostatek peněžních prostředků nebyl. V důsledku nepovoleného debetního čerpání vznikla žalované povinnost neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství, přičemž žalobkyně zřídila zvláštní úvěrový účet, na který převedla a dosud na něm vede pohledávku z nepovoleného debetu ve výši 1.297,36 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dluh ve výši odpovídající žalobou uplatněnému nároku zaplatila. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení. Soud proto zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle žalobního žádání, přičemž výše úroku z prodlení je odůvodněna shora citovanými předpisy a výší repo sazby stanovené Českou národní bankou. Dále soud zavázal žalovanou k úhradě částky 1.200 Kč představující minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky ze vzájemného závazku podnikatelů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.297,36 Kč (bod 1., tj. z tarifní hodnoty do 10.000 Kč), ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání návrhu ve věci samé, návrh na zahájení řízení – žaloba), tj. 600 Kč, dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši 100 Kč za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přistoupil k aplikaci ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru, kter