6 C 136/2020 — Okresní soud v Prostějově

Dne [datum] byl u Okresního soudu v Prostějově podán manželkou návrh na rozvod manželství účastníků. Manžel se k návrhu připojil (v takovém případě soud postupuje stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným - § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; dále také z. ř. s.). Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 9. 2020 číslo jednací [číslo jednací] byly upraveny poměry účastníků k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, daný zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.). Případný zájem nezletilých dětí účastníků na trvání manželství soud zjišťoval i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro řízení o úpravě poměrů k nezletilým na dobu po rozvodu a z jeho zprávy zjistil, že nepovažuje rozvod manželství účastníků za odporující zájmům dětí. Ze shodných výpovědí účastníků pak bylo zjištěno, že v současné době účastníci jako manželé nežijí, neplní manželská práva a povinnosti a manželka se v srpnu 2020 odstěhovala ze společné domácnosti. Jedná se přitom o trvalý stav a účastníci již neuvažují o obnovení společného soužití. Manželka má rovněž jinou známost, která trvá asi čtyři měsíce. Z hlediska zájmů nezletilých dětí podle obou účastníků není nic, co by bránilo rozvodu manželství. Příčiny rozvratu manželství podle účastnické výpovědi manželky spočívaly v neshodách, týkajících se zejména finančního hospodaření, dluhů manžela a také výchovy dětí. Došlo rovněž ke změně chování manžela po jeho misích v zahraničí i k jejímu fyzickému napadení. Pokud dne [datum] manžela uhodila aku vrtačkou, pouze se bránila. Měla i informace o nevěrách manžela. Z výpovědi manžela se pak podává, že na manželství měli negativní vliv rodiče manželky a také chování manželky, kdy se projevovaly její psychické problémy, nespavost, náladovost či agresivita. Dluhy měl, avšak před uzavřením manželství a tyto v průběhu manželství vyřešil. Připustil, že docházelo k fyzickým potyčkám a rovněž sám byl manželkou napaden (k tomu byla rovněž doložena lékařská zpráva o ošetření manžela ze dne [datum]). I přes výše uvedené odlišnosti se oba účastníci shodli, že v důsledku vzájemných neshod postupně začalo docházet k narušení vzájemných vztahů, odcizení a nakonec zrušení společné domácnosti. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o. z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod manželství nebude podle výsledků dokazování ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství byly mezi účastníky do jisté míry sporné, lze však usuzovat, že mezi účastníky došlo v důsledku vzájemných neshod, jež účastníci nedokázali řešit (a týkaly se různých záležitostí společného soužití), jakož i v důsledku rozdílných povah, názorů a zájmů, k postupnému odcizení, narušení vzájemných vztahů a nakonec i ke zrušení společné domácnosti. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci soud neshledal.