6 C 75/2021-82 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 28. 1. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9.718 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.410,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3.699,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem 20,98 % ročně z částky 6.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané smlouva o půjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně s , odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.800 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 172 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 226 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 1. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Za celou dobu smluvního vztahu žalovaný neuhradil ničeho. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4.742 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.488,04 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 3.771,44 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 20,98 % ročně z částky 3.771,44 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Plnění je požadováno z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum] pod [číslo]. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč v hotovosti a žalovaný se dále zavázal vrátit úrok ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.200 Kč. Žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 129 Kč. Vše se zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 10. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když dosud uhradil pouze částku 1.751 Kč. 3. Pohledávky za žalovaným byly ze strany společnosti [právnická osoba], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 4. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 5. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným pod [číslo]. Na základě smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal vrátit dále částku ve výši 3546 Kč, jež představuje úrok ve výši 546 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.800 Kč, a dále zaplatit za životní pojištění 172 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 226 Kč. 7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným pod [číslo] na jejím základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 4.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal vrátit dále částku ve výši 2.364 Kč, jenž představuje úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.200 Kč, a dále zaplatit za životní pojištění 129 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. 8. K charakteru smluv nutno dodat, že se jedná o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Již na tomto místě je potom potřeba poukázat na ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č 43/2013 Sb., podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 9 odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 9. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne [datum]. Žalobkyně pak v průběhu řízení doložila zákaznickou kartu ze dne [datum], v níž žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, žije s partnerkou (od 4/2007), má dvě nezaopatřené děti, je OSVČ a jeho příjmy činí 28.000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl v částce 8.000 Kč, výdaje domácnosti 10.000 Kč a splátky 680 Kč. V zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaný podobně uvedl, že bydlí v nájmu, je OSVČ a jeho příjmy činí 20.000 Kč. Výdaje na bydlení uvedl v částce 6.500 Kč, výdaje domácnosti 5.000 Kč, spoření 300 Kč a výdaje na telefon 700 Kč. Uvedené údaje měly být v obou případech doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou/ŽL, výpisem z účtu a nájemní smlouvou. Tyto doklady však žalobkyní nebyly předloženy. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v průběhu řízení nenabídla. 10. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet však soud považuje za neprůkazný, neboť žalobkyně jej s výjimkou jednostranného prohlášení žalovaného ve formě zákaznické karty nedoložila žádnými důkazy. To se týká jak příjmů, tak i prezentovaných výdajů. Ani soud tak neměl možnost náležitě ověřit, zda údaje uváděné žalovaným odpovídaly skutečnosti či nikoliv. 11. Citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru sice nestanoví přesný postup při ověřování úvěruschopnosti dlužníka, má-li však být posouzena tato jeho schopnost (s odbornou péčí), podle přesvědčení soudu se to v zásadě neobejde bez dostatečného ověření celkové osobní, rodinné, majetkové a finanční situace, vše s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Potřebné údaje pak bylo potřeba získat primárně od žalované („ na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele“). Je povinností věřitele jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). 12. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr lze přitom chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto poskytovatel úvěru musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje (viz např. nález Finančního arbitra ze dne 28. 5. 2015, evidenční číslo: FA/5931/2015, spisová značka FA/SU/192 /2014). 13. Lze dodat, že z cito