6 C 76/2021-54 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že dne 24. 1. 2021 hlídka Policie ČR žalovanou pro její opilost a požití návykových látek převezla do protialkoholní záchytné stanice [obec]. Doprava byla obstarána služebním vozidlem Policie ČR a vyúčtována částkou 336 Kč, kterou Policie ČR vynaložila za žalovanou. I přes výzvu žalovaná dluh dosud neuhradil. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka byla vložena do schránky žalované dne 26. 8. 2021, resp. 31. 8. 2021). Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná byla dne 24. 1. 2021, za okolností popsaných v úředním záznamu, vozidlem Policie ČR převezena k ošetření v protialkoholní záchytné stanici v [obec]. Po provedení dechové zkoušky byla zjištěna hladina alkoholu v krvi 0,69 promile a žalovaná rovněž tvrdila, že požila OPL. Žalobce vyčíslil náklady k převozu žalované na částku 336 Kč a vycházel přitom z příslušných předpisů, ujeté vzdálenosti a údajů o použitém vozidle podle technického průkazu. Žalobce dále doložil výzvu k úhradě dluhu, adresovanou žalované, která byla žalované doručena dne 15. 3. 2021. 5. Podle § 89e odst. 1 a 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že hlídka Policie ČR žalovanou na vlastní náklady převezla do protialkoholní záchytné stanice, u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu či jiné návykové látky a žalované tak vznikla povinnost zaplatit s tím spojené náklady, a to mj. na dopravu. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. 8. Nakonec soud žalované uložil zaplatit soudní poplatek z žaloby, neboť ve věci nebyla úspěšná a žalobce byl od placení poplatku osvobozen (§ 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).