6 C 77/2021-32 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že dne 17. 10. 2020 hlídka Policie ČR žalovaného pro jeho opilost převezla do protialkoholní záchytné stanice [obec]. Doprava byla obstarána služebním vozidlem Policie ČR a vyúčtována částkou 319 Kč, kterou Policie ČR vynaložila za žalovaného. I přes výzvu žalovaný dluh dosud neuhradil. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný byl dne 17. 10. 2020, za okolností popsaných v úředním záznamu vozidlem Policie ČR převezen k ošetření v protialkoholní záchytné stanici v [obec]. Po provedení dechové zkoušky byla zjištěna hladina alkoholu v krvi 2,61 promile. Žalobce vyčíslil náklady k převozu žalovaného na částku 319 Kč a vycházel přitom z příslušných předpisů, ujeté vzdálenosti a údajů o použitém vozidle podle technického průkazu. Žalobce dále doložil výzvu k úhradě dluhu, adresovanou žalovanému, kterou se však nepodařilo žalovanému doručit. 5. Podle § 89e odst. 1 a 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že hlídka Policie ČR žalovaného na vlastní náklady převezla do protialkoholní záchytné stanice, u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu či jiné návykové látky a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit s tím spojené náklady, a to mj. na dopravu. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015, když úspěšnému žalobci, který nebyl zastoupen zástupcem, byla přiznána paušální náhrada za dva úkony po 100 Kč (písemné podání a výzva k plnění). 8. Nakonec soud žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek z žaloby, neboť ve věci nebyl úspěšný a žalobce byl od placení poplatku osvobozen (§ 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).