6 C 86/2021-134 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 7. 5. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 125.628,11 Kč, s úrokem 10,9 % ročně z pohledávky 125.628,11 Kč od 23. 3. 2021 do 16. 4. 2021, úrokem 8,25 % ročně z pohledávky 125.628,11 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, úrokem 8,25 % ročně z pohledávky 125.628,11 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.336,72 Kč od 16. 12. 2020 do 22. 3. 2021. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 5 k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o úvěr ve výši 145.000 Kč. Úvěr č. [anonymizováno] mu byl schválen a dne [datum] vyplacen na běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele na základě informací od žalovaného a z příslušných databází. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru v celkové výši 6.091 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 10,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná smlouvou o úvěru. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 16. 10. 2021. Žalovaný si však před první splátkou úvěru změnil výši splátky na 2.275 Kč dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě. Splátky od 16. 7. 2019 do 16. 12. 2020 byly splaceny, na splátku dne 16. 1. 2021 bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 45,06 Kč a 1.355,10 Kč. Následně již žalobkyně neeviduje žádnou další platbu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy k ukončení smlouvy a zesplatnění úvěru dne 23. 3. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 125.628,11 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru kapitalizovaný ve výši 3.336,72 Kč (za období od 16. 12. 2020 do 22. 3. 2021). O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného mj. prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 23. 3. 2021. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 23. 3. 2021. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvního úroku 10,9 % ročně z částky 125.628,11 Kč od 23. 3. 2021 do 16. 4. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 125.628,11 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení a smluvního úroku 8,25 % ročně z částky 125.628,11 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení (v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Nakonec jsou požadovány náklady účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném podle podmínek pro používání úvěru v souvislosti s upomínáním žalovaného. Z důvodu neplnění závazku byly žalovanému tyto náklady v paušální výši 300 Kč naúčtovány dne 1. 3. 2021. Částka byla ponížena o příchozí platbu ve výši 87 Kč ze dne 1. 3. 2021. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že jejím předmětem je poskytování bankovních služeb včetně platebních. Žalovanému byl mj. zřízen běžný účet a rovněž poskytnut neúčelový nezajištěný úvěr v částce 100.000 Kč s úrokovou sazbou 11,90 % p. a. a výší pravidelné měsíční splátky 7.202 Kč. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut neúčelový nezajištěný úvěr v částce 145.000 Kč (č. úvěru [anonymizováno]) s dobou trvání 29 měsíců, základní úrokovou sazbou 10,90 % p. a. (bonusová úroková sazba 9,90 % p. a.) a výší pravidelné splátky 6.091 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla mezi účastníky dohodnuta nová délka úvěru 96 měsíců, resp. 92 měsíců s bonusem, a výše splátek 2.275 Kč. Čerpání úvěru žalovaným ve výši 145.000 Kč na účet žalovaného bylo doloženo výpisem z běžného účtu za období dne 10. 6. 2019. Z přehledu plateb pak bylo zjištěno, že žalovaný hradil splátky úvěru v období od 16. 7. 2019 do 16. 1. 2021 a takto uhradil celkem 42.350,16 Kč. 5. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Již na tomto místě je potřeba poukázat na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen„ zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne [datum] s přílohami. Žalobkyně takto doplnila, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Žalobkyně dne [datum] a [datum] ověřila pracovní poměr žalovaného telefonátem do jeho zaměstnání a žalovaný předložil pracovní smlouvu, kterou prokázal výši svého hlavního příjmu ve výši 20 000 Kč. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází (úvěrová zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny [anonymizováno]) a nahlíží do insolvenčního rejstříku. Pokud jde o výdaje žalovaného (výdaje na živobytí, nájemné, případně ostatní) žalobkyně je na základě statistických modelů stanovila částkou 3.140 Kč. Na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, ani transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností. Žalovaný dále v žádostech o úvěry uvedl, že má splátky jiných úvěrů s měsíční splátkou ve výši 5.068 Kč Tyto informace si žalobkyně ověřovala z úvěrové zprávy ze dne [datum]. Na tomto základě byl vyčíslen rozdíl mezi příjmy a nutnými výdaji žalovaného před poskytnutím úvěru 11.172 Kč a rozdíl mezi příjmy a nutnými výdaji domácnosti 29.342 Kč (v podrobnostech k výpočtu soud odkazuje na podání žalobkyně) 8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů k tomu soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracovala s údaji o žalovaném, že je svobodný, bydlí v nájmu od 1. 5. 2018, je zaměstnán od 1. 5. 2019 na dobu určitou do 1. 4. 2020 s příjmy 20.000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 30.000 Kč, vlastní výdaje žalovaného na splátky činí 5.068 Kč (podle úvěrové zprávy se jednalo o úvěr v částce 100.000 Kč poskytnutý v lednu 2019), výdaje domácnosti na bydlení činí 2.000 Kč, na splátky 7.000 Kč a ostatní výdaje 2.000 Kč a (vše viz doklad označený jako Aplikační data). K ověření příjmů žalovaného byl doložen mzdový výměr ze dne 1. 5. 2019, podle něhož byla žalovanému v pozici [anonymizována dvě slova] přiznána měsíční mzda 24.000 Kč. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v průběhu řízení nenabídla. 9. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet soud považuje za nedostatečný a neprůkazný. Předně nebylo doloženo, z jakých zdrojů žalobkyně uvedené informace čerpala, zda od žalovaného či jiným způsobem. Z listinných důkazů, které mě