7 C 178/2020 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 24.080 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným, po posouzení jeho úvěruschopnosti, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit s poplatkem ve výši 4.080 Kč ve lhůtě do [datum]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Co do tvrzení žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřovala„ databáze", bylo doloženo potvrzení o příjmu a porovnala příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného, což je zaznamenáno v kartě klienta. Na výzvu soudu k předložení dokladů vztahujících se k tvrzenému posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sdělila, že není schopna další důkazy označit, a pokud by soud vyhodnotil důkazy již označené po jejich provedení jako nedostatečné, nechť je žalobkyni přisouzena nesplacená jistina úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a na základě důkazů vyplývajících z obsahu spisu a potřebných ke zjištění skutkového stavu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání i za situace, že žalobu částečně zamítal, a to za situace, kdy nepřicházelo do úvahy žalobkyni poučovat a za tím účelem nařizovat jednání (k tomu podrobněji níže). 4. Z rámcové smlouvy [číslo] z jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný ujednali dne [datum] poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20.000 Kč, s povinností zaplatit úvěrujícímu poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.080 Kč, to ve lhůtě do 30 dnů – do [datum]. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] a ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že k tíži bankovního účtu vedeného pro [právnická osoba] byla zaúčtována platba ve výši 20.000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného, a to dne [datum], přičemž téhož dne došlo k připsání prostředků ve prospěch bankovního účtu žalovaného. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, vč. přílohy zachycující postupované pohledávky, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni dne [datum] pohledávku za žalovaným. 7. Z listin zachycujících„ profil uživatele“, tj. žalovaného, soud zjistil, že žalovaný vykazoval k blíže neurčenému dni příjem 19.000 Kč ze mzdy v souvislosti se zaměstnáním u„ [příjmení] a.s“ v [obec], měsíční výdaje ve výši 11.000 Kč, několik ukončených či odmítnutých úvěrů, s celkovým počtem 557 dnů v prodlení. Z žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by poskytovatel spotřebitelského úvěru souvisejícího s posuzovanou věcí měl k dispozici jakékoliv doklady o výši příjmu žalovaného či jakékoliv výdaje o výši pravidelných výdajů žalovaného (na bydlení apod.), že by si takové doklady vyžádal od žalovaného či jiného subjektu. 8. Z jednotlivých předžalobních výzev a z přehledu dat o komunikaci mezi [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že [právnická osoba] žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení dluhu. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud dospěl po zhodnocení důkazů k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, splnila svou povinnost ze smlouvy spočívající v poskytnutí úvěru v ujednané výši (20.000 Kč), nicméně v řízení nebylo zjištěno, že by splnila svou zákonnou povinnost spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb.), ač uzavřená smlouva vykazuje, vzhledem k postavení žalovaného coby spotřebitele (§ 419 o. z.) a postavení poskytovatele úvěru coby podnikatele (§ 420 o. z.), znaky smlouvy spotřebitelské, a smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného podléhal regulaci spotřebitelského úvěru (zák. č. 257/2016 Sb.). Právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti plynoucí z ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., když v řízení nebylo zjištěno, že by s odbornou péčí splnila v potřebném rozsahu klíčovou povinnost z hlediska § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., tj. že by kvalifikovaně porovnala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Tak nezbylo než přijmout závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., § 588 o. z.). Jelikož však právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši 20.000 Kč, aniž by zároveň bylo v řízení zjištěno, že žalovaný tyto prostředky byť i jen zčásti vrátil, toto plnění bylo na místě vypořádat na podkladě zásad o vypořádání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyni, která cesí pohledávky vstoupila do práv a povinností věřitele (§ 1879 a násl. o.z.), náleží částka odpovídající nesplacené jistině úvěru poskytnutého na základě neplatné úvěrové smlouvy (tj. 20.000 Kč). Oprávněným byl shledán i požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§§ 1968, 1970 o. z., nař. vl. č. 351/2013 Sb.). V tomto rozsahu bylo proto na místě žalobě vyhovět (výrok II.). 13. Ve zbytku, tj. co do částky 4.080 Kč (představující poplatek za poskytnutí úvěru ujednaný neplatnou smlouvou o úvěru) s příslušenstvím, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť toto plnění nelze věřiteli přisoudit z titulu úvěrové smlouvy, neboť tato byla shledána neplatnou (k tomu podrobněji shora), a v tomto rozsahu se žalovaný na úkor věřitele bez spravedlivého důvodu neobohatil. Soud žalobu v této části zamítl poté, co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, přičemž žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala vyjádřením, kterým zcela jasně vyloučila možnost uvedený nedostatek napravit. Za této situace by pak kolidovalo se zásadou hospodárnosti řízení (z hlediska časového i nákladového) v řízení nařizovat jednání a žalobkyni poskytnout formální poučení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převažujícím rozsahu úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 6.397,77 Kč, přičemž tato částka představuje 66,12 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 83,06 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,94 %). Soud hodnotil celkový úspěch žalobkyně v řízení a kapitalizoval hodnotu sporu k datu vyhlášení rozsudku (tj. ke dni [datum]) na celkovou částku 28.830,02 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná v celkové částce 23.945,20 Kč Náklady žalobkyně v neponížené výši činí 9.676 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 964 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, čítajících odměnu zástupce stanovenou podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.080 Kč sestávající z částky 2.100 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby, paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a náhradu za DPH v sazbě 21 %. 15. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).