8 C 291/2020-148 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2020 domáhal vůči žalované úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o úvěru formou přečerpání účtu [číslo], na základě které bylo žalované otevřeno povolené přečerpání běžného účtu do limitu 10.000 Kč. Běžný účet žalobce vedl pro žalovanou na základě smlouvy o ČSOB kontu ze dne 15. 10. 2015 pod č. [bankovní účet]. Strany se dohodly na úvěrovém úroku ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná byla povinna zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků a úroků z prodlení. V případě překročení úvěrového limitu se stal úvěr splatný ihned včetně příslušenství. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto využil svého práva prohlásit úvěr za splatný ke dni 31. 7. 2019. Žalobce proto požadoval po žalované úhradu jistiny ve výši 9.919,83 Kč, poplatku ve výši 500 Kč, úroku z úvěru, úroku z prodlení. Žalovaná i přes výzvu svůj dluh neuhradila. 2. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 8. 2021, pod č.j. 8 C 291/2020-106 byl žalované ustanoven advokát – opatrovník podle ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalované, které byl přiznán invalidní důchod III. stupně v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti. 3. Ustanovený opatrovník k nároku žalobce uvedl, že žalovaná sice uzavřela smlouvu o běžném účtu a smlouvu o úvěru, avšak žalobce nezkoumal před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet, a to opakovaně vždy, když žalovaná úvěr znovu čerpala. Dále opatrovník uvedl, že není zřejmé, kolik žalovaná na svůj úvěr skutečně čerpala a v jaké výši svůj závazek uhradila tak, aby bylo možné případně žalované uložit k úhradě skutečně vzniklé bezdůvodné obohacení. Opatrovník žalované navrhl proto zamítnutí žaloby. 4. Na základě provedeného dokazování u ústního jednání konaného dne 1. 12. 2021, ke kterému se dostavil pouze opatrovník žalované a zástupce žalobce svou nepřítomnost omluvil, byl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. na základě obsahu spisu a provedeného dokazování zjištěn následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o ČSOB kontu bylo zjištěno, že strany se dohodly dne 15. 10. 2015 tak, že žalobce se zavázal vést pro žalovanou platební účet č. [bankovní účet] s periodicitou výpisů z účtu měsíčně elektronicky. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 27. 10. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své kontaktní a identifikační údaje, požádala o úvěr do výše úvěrového limitu 10.000 Kč k účtu č. [bankovní účet] a dále uvedla, že je zaměstnaná a rozvedená. Žalovaná dále udělila souhlas žalobci k získání informací mimo jiné z bankovního registru klientských informací, z registru SOLUS a další informace týkající se žadatelovi bonity, platební morálky a důvěryhodnosti, které jsou nutné k posouzení žádosti o poskytnutí úvěru. 7. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne 2. 11. 2015 bylo zjištěno, že strany uzavřely smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se žalobce zavázal poskytnout peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na účtu žalované vedeného pod č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 10.000 Kč. Žalobce se zavázal otevřít úvěrový účet, na kterém bude evidováno čerpání a splácení úvěru, současně se zavázal vystavovat výpisy z úvěrového účtu a zasílat je klientovi způsobem sjednaným pro předávání výpisů z účtu. Strany se dohodly, že čerpání povoleného přečerpání se uskutečňuje automaticky tím, jak klient nakládá s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků z účtu převyšujícím zůstatek na účtu dochází k čerpání úvěru. Čerpání úvěru mohlo být zahájeno od 2. 11. 2015. 8. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že žalobce předtím, než umožnil žalované úvěr čerpat, zkoumal její schopnost takový úvěr splácet, ať už způsobem, ke kterému dala žalovaná souhlas v rámci své žádosti o poskytnutí úvěru či jiným způsobem. 9. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8. 8. 2019 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě částky 10.474,05 Kč jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo], a to do 20 dnů od odeslání dopisu. 10. Žalobce dále doložil listiny pod názvem ZUHI - historie úvěru a ZUV - evidence úvěru. 11. Ze souboru listin pod názvem ZUHI – historie úvěru však nebylo zjištěno, že se jedná o dokumenty týkající se úvěrového účtu vedeného pod [číslo], pod kterým měl být veden úvěr žalované a současně se nejednalo ani o výpis z běžného účtu žalované vedeného pod [číslo]. Soubor listin pod názvem ZUHI – historie úvěru [číslo] je tvořen velkým množstvím číselných údajů a písmenných kódových označení seřazených zřejmě v časové ose. Z těchto údajů však není možné zjistit, jakým způsobem se vyvíjel zůstatek na úvěrovém účtu, tj. jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala či se zůstatek snižoval o uplatněné poplatky a další dohodnuté platby a současně není zřejmé kdy a v jaké výši žalovaná svůj dluh průběžně splácela způsobem odpovídajícím dohodnutým ve smlouvě o úvěru. 12. Ze souboru listin pod názvem ZUV – evidence úvěru, obsahujícího nespecifikované číselné údaje v tabulkovém formátu, bylo zjištěno, že se vztahují k úvěrovému účtu [číslo]. 13. Z oznámení o zesplatnění úvěru doručeného žalované dne 4. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 259.873,79 Kč ve lhůtě do 3. 7. 2019, na účet č. [bankovní účet] jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 22. 2. 2016. 14. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro závěr o skutkovém stavu. <i>15. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>16. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.</i> <i>17. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu tehdy platného zákona č. 145/2010 Sb., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaného znění § 9 odst. 1 je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. 20. Takto věřitel měl zjišťovat a objektivně ověřovat výši příjmů a výdajů žalované dříve, než jí umožnil úvěr čerpat. K této své zákonné povinnosti však žalobce neuvedl žádná tvrzení a ani z předložených listin nebylo zjištěno, že svou povinnost postupovat s odbornou péčí při poskytování úvěru splnil. Soud proto dospěl k závěru, že úkony směřující ze strany věřitele k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka byly nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku tohoto závěru neplatná. 21. I v případě neplatné smlouvy o úvěru by bylo možné nároku vyhovět, pokud by žalobce v řízení prokázal, že žalovaná se bezdůvodně obohatila získáním majetkového prospěchu bez právního důvodu. Výše majetkového prospěchu by odpovídala rozdílu mezi částkou, kterou žalovaná získala