8 C 335/2020-45 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 26. 6. 2020, domáhal úhrady pojistného ve výši 3.056 Kč s příslušenstvím vzniklého z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 21. 5. 2019 do 14. 1. 2020, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o. s. ř. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne 21. 11. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobnou provozem vozidla [číslo]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 4.678 Kč se splatností pololetně ve výši 2.339 Kč. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj dluh uhradil. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li pojistná událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce se domáhal úhrady pojistného za období od 21. 5. 2019 do 14. 1. 2020 a současně nebylo zjištěno, že by pojistná smlouva zanikla dříve než 14. 1. 2020, či že by žalovaný dlužnou částku uhradil. Vzhledem k tomu, že denní dohodnuté pojistné činilo podle smlouvy 12,80 Kč a žalobce požadoval pojistné za období 239 dnů, mohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno, když nárok žalobce nepřesahoval adekvátní výši dohodnutého pojistného 3.059 Kč. Současně soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení, který žalobce požadoval v zákonné výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník z dlužného pojistného ve výši 3.056 Kč od 15. 1. 2020 do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, podle § 13 odst. 3, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 1.489 Kč. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.