8 C 405/2020-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 29. 5. 2020, domáhal úhrady pojistného ve výši 1.361 Kč s příslušenstvím, vzniklého z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], za období od 25. 2. 2019 do 2. 6. 2019, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o. s. ř. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 5. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 25. 2. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobnou provozem vozidla [číslo]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 4.903 Kč. Z Výročního dopisu ze dne 5. 12. 2018 bylo zjištěno, že roční pojistné na pojistné období od 25. 2. 2019 do 25. 2. 2020 bylo navýšeno na 5.051 Kč. Ze smluvních podmínek (všeobecné pojistné podmínky – obecná část – [číslo]), které byly součástí pojistné smlouvy, bylo zjištěno, že navýšení pojistného výročním dopisem ze dne 5. 12. 2018 bylo mezi stranami dohodnuto v čl. 5 smluvních podmínek. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj dluh uhradil. 6. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li pojistná událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce se domáhal úhrady pojistného za období od 25. 2. 2019 do 2. 6. 2019 ve výši 1.361 Kč a současně nebylo zjištěno, že by pojistná smlouva zanikla dříve než 2. 6. 2019, či že by žalovaný dlužnou částku ve výši 1.361 Kč uhradil. Vzhledem k tomu, že denní dohodnuté pojistné činilo podle smlouvy částku 14,03 Kč a žalobce požadoval pojistné za období 98 dnů, mohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno, když nárok žalobce nepřesahoval adekvátní výši dohodnutého pojistného 1.375 Kč. Současně soud žalovaného zavázal k úhradě úroků z prodlení, které žalobce požadoval v zákonné výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník z dlužné částky 1.361 Kč ode dne následujícího po dni zániku pojištění (3. 6. 2019) do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, podle § 13 odst. 3, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 1.489 Kč. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.