8 C 77/2021-150 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2020 domáhal vůči žalovanému úhrady částky 15.492 Kč jako úhrady nepovoleného zůstatku (debetu) na běžném účtu, který vedl pro žalovaného na základě smlouvy o bankovních službách ze dne 15. 1. 2015, pod č. [bankovní účet] Smlouvou ze dne 12. 6. 2015 se strany dohodly na povoleném debetu ve výši 20.000 Kč, který byl oprávněný čerpat nad rámec svých finančních prostředků na uvedeném bankovním účtu. Žalovaný však čerpal finanční prostředky nad rámec této částky, dluh řádně nesplácel a žalobce proto od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu odstoupil oznámením ze dne 25. 11. 2019 Smlouvou zanikl celý závazek a žalovaný byl povinen uhradit žalobci zůstatek ve výši 15.492 Kč. Dluh žalobce převedl na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet] Ani přes výzvu však žalovaný své dluhy neuhradil. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování, které proběhlo v rámci ústního jednání dne [datum] a [datum], kterých se žalovaný bez jakékoliv omluvy neúčastnil, byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o bankovních službách uzavřené mezi účastníky dne 15. 1. 2015 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal pro žalovaného vést běžný účet č. [bankovní účet]. 5. Ze smlouvy o povoleném debetu uzavřené mezi účastníky dne 12. 6. 2015 bylo zjištěno, že strany se dohodly na možnosti přečerpání – povoleném debetu ve výši 20.000 Kč na dobu čerpání 180 dnů, při zápůjční úrokové sazbě 21,8 %, k běžnému účtu č. [bankovní účet]. Současně se strany dohodly na poplatcích za zaslání první upomínky ve výši 250 Kč, za zaslání druhé upomínky ve výši 500 Kč. 6. Z výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného pod číslem [bankovní účet] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu ke dni 5. 12. 2019 činil mínus 20.153 Kč. Podle tvrzení žalobce žalovaný poté uhradil 4.661 Kč. Z výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] bylo zjištěno, že ke dni 17. 12. 2019 činil zůstatek úvěru 15.492 Kč. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu žalobce adresované žalovanému ze dne 21. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě nepovoleného debetu ve výši 20.553,33 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. 7. Z odstoupení žalobce od smlouvy ze dne 4. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v českých korunách, vedeného pod č. [bankovní účet], a to z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. 8. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 12. 6. 2015 bylo zjištěno, že ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že jeho čistý příjem činí 14.500 Kč, je svobodný, na adrese trvalého pobytu pobývá od roku 1974 a měl středoškolské vzdělání. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje tvoří částka 3.000 Kč na bydlení a pojištění ve výši 137 Kč, ostatní výdaje 200 Kč a splátka jiného úvěru 3.000 Kč. Žalobce učinil šetření v bankovních registrech (BRKI), nebankovních registrech (NRKI, SOLUS), v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů, v evidenci adres obecních/městských úřadů, dále posoudil příjmy a výdaje žalovaného. Vycházel i z výpisu z běžného účtu žalovaného, ze kterého byl patrný pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] 9. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o povoleném čerpání debetu ve lhůtě do 7 dnů s tím, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla podána k poštovní přepravě dne 27. 5. 2020. <i>10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>12. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).</i> 14. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce prokázal, že posoudil schopnost žalovaného úvěr v podobě povoleného debetního zůstatku splácet dostatečně spolehlivě a objektivně. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o poskytnutí povoleného debetu ve výši 15.492 Kč a úrok z prodlení ve výši podle § 1970 o.z., ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalovanému zaslal a soud proto zavázal žalovaného k úhradě celkových nákladů řízení vzniklých žalobci ve výši 8.384,60 Kč tvořených soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 4.380 Kč (3 x 300 Kč, 2 x 1.740 Kč § 7, 11 odst. 1, § 14b odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 100 Kč, 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 4, § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou cestovného ve výši 588,30 Kč za cestu z [obec] do [obec] osobním automobilem (2 x 46 km, prům. spotřeba 5,9 l /100 km, PHM 33,80 Kč, 4,40 Kč/km podle vyhl. č. 589/2020 Sb.), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 1.316,30 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.