9 C 1/2021-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 28. 7. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení 7.260 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.260 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení, ze smlouvy o hotovostním spotřebitelském bezúčelovém úvěru [číslo] uzavřené dne 20. 6. 2017, mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut dne 20. 6. 2017 v hotovosti úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem ve 13 měsíčních splátkách do dne 20. 7. 2018. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, když do 20. 7. 2018, kdy měla být splatná poslední splátka, splatil pouze částečně úvěru a tento den nastala splatnost zbytku dluhu. Žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení pohledávky. Ke dni podání žaloby žalovaný na úvěru dlužil 7.260 Kč a žalobce proto požadoval také zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný nezaplatil. 2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Elektronický platební rozkaz byl podle ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný byl následně vyzván, aby se vyjádřil k žalobnímu návrhu, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně. 4. Žalovaný byl dále vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn, neboť tento postup žalobce navrhl. Soud mu stanovil pro vyjádření se lhůtu 15 dnů a poučil ho o důsledcích nečinnosti, které povedou k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovanému uplynula lhůta marně. 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Z podkladů k převodu závodu společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], a ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne 11. 12. 2019, byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 6. 2017, bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 20. 6. 2017 schválena žádost o úvěr ve výši 8.000 Kč a téhož dne mu byl úvěr hotovostně poskytnut. Splatnost úvěru včetně poplatků ve výši 13.840 Kč, byla stanovena na 20. 7. 2018 (den splatnosti poslední ze 13 pravidelných měsíčních splátek, každé ve výši 1.040 Kč). Z nepojmenované listiny předložené žalobcem bylo zjištěno, že žalovaný od 20. 6. 2017 do 15. 1. 2018 na úvěr splatil částku celkem ve výši 6.580 Kč. Ve spise se nenachází žádný doklad o úhradě zbytku dlužné částky žalovaným. 6. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) 7. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) 8. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.) 9. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.) 10. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) 11. Mají-li být plnění úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. (§ 1802 o. z.) 12. Není-li doba placení úroku ujednána, platí se úroky s jistinou, je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. (§ 1805 o. z.) 13. Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. (§ 1806 o. z.) 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) 17. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 18. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, neboť žalobce je právním nástupcem [právnická osoba], která žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru, po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet 20. 6. 2017 hotovostní úvěr ve výši 8.000 Kč. Tím právní předchůdce žalobce splnil svou smluvní povinnost. Žalovaný byl povinen splatit právnímu předchůdci žalobce úvěr společně s úrokem a smluvními poplatky v celkové výši 13.840 Kč, do dne 20. 7. 2018. Žalovaný však svou smluvní povinnost nesplnil, na úvěr splatil pouze částku 6.580 Kč a nejpozději ode dne splatnosti poslední splátky (20. 7. 2018) se ocitl v prodlení a jeho prodlení trvá dosud. Žalobci byl podle §1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán zákonný úrok z prodlení, ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, neboť prodlení žalovaného dosud trvá. Soud proto rozhodl jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 142a o. s. ř. tak, že žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 7.260 Kč, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a. t. po 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. celkem v částce 1.489 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. 20. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.