9 C 123/2021-36 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 2. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 7.700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 7. 9. 2018, k zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 575,70 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.064 Kč a částku 1.833 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce a žalovaná 24. 7. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostní bankovním převodem finanční částku ve výši 7.700 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr zaplatit spolu s poplatkem 2.064 Kč, celkem tak měla zaplatit 9.764 Kč. Celková dlužná splátka byla splatná 24. 8. 2017 v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobce. Žalovaná provedla registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobce a byl jí zřízen uživatelský účet. V rámci registrace vyplnila osobní a kontaktní údaje a žádost o uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobce. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas, nezaplatila ničeho, od 25. 8. 2017 se tak ocitla v prodlení s úhradou celé částky 9.764 Kč, sestávající z jistiny 7.700 Kč a nedoplatku poplatků 2.064 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok na sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka původního věřitele za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 8. 8. 2018 s účinností od 6. 9. 2018 postoupena žalobci, což bylo žalované 21. 9. 2018 oznámeno. Celková hodnota pohledávky, která byla postoupena, činila 17.277 Kč, představovala nesplacenou jistinu 7.700 Kč, nesplacené úroky 2.064 Kč, smluvní pokutu 1.833 Kč, náklady inkasa na vymáhání 5.680 Kč. Po zvážení všech okolností žalobce požadoval zaplacení nesplacené jistiny, nesplaceného úroku, smluvní pokuty a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 25. 8. 2017 do 30. 7. 2018 a zákonný úrok z prodlení od 7. 9. 2018 z jistiny 7.700 Kč. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky, nezaplatila však. Žalobce navrhl, aby soud postupoval podle § 115a o.s.ř. 2. Žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti na svoji obranu a vyjádřila se také k záměru soudu rozhodnout věc podle § 115a o.s.ř. Pro vyjádření byla stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně. 3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., neboť žalovaná se nevyjádřila, svou nečinností vytvořila fikci souhlasu a žalobce tento postup navrhl. Z obsahu spisu zjistil soudu následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi původním věřitelem žalované a žalobcem dne 8. 8. 2018 a žalované bylo postoupení řádně oznámeno. Předmětem postoupené pohledávky byla částka 17.277 Kč sestávající z žalobcem tvrzené nesplacené jistiny úvěru 7.700 Kč, nesplaceného úroku 2.064 Kč, smluvní pokuty 1.833 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky do podání žalobního návrhu. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že právní předchůdce žalobce firma [právnická osoba] poskytla žalované na základě její žádosti peněžní prostředky na bankovní účet označený žalovanou ve výši 7.700 Kč s tím, že žalovaná se zavázala částku poskytovanou jako„ úvěr“ 24. 8. 2017 spolu s poplatkem 2.064 Kč vrátit. Žalobce netvrdil a ze smlouvy nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce, původní věřitel žalované, jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalované. Z potvrzení o přijetí platby ze 7. 9. 2018 bylo prokázáno, že na účet označený ve smlouvě žalovanou, byla poukázána právním předchůdcem žalobce částka 7.700 Kč. Z výzvy před podáním žaloby bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě částky 7.700 Kč na jistině a spolu s poplatky a celkovými náklady částky 17.277 Kč. Částka měla být uhrazena 12. 2. 2021. Ve spise se nenachází doklad o provedené úhradě. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 7.700 Kč a neuhradila ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci pouze částku 7.700 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Žalovaná byla žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 4. 2. 2021, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do 12. 2. 2021 nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 7.700 Kč za každý ze tří ú