9 C 200/2021-74 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 7. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 41.535,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.515,59 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 39.735,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 39.735,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Dle žaloby právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], a žalovaný, uzavřeli dne 31. 8. 2012 smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky banky, a jíž se banka zavázala žalovanému poskytovat bankovní produkty a služby, zejména zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [název úvěru], s úvěrovým limitem ve výši 33.000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel řádně a včas. Právní předchůdce žalobce proto využil smluvního práva a ke dni 21. 12. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 39.735,85 Kč převedl na nově zřízený úvěrový účet, za účelem uhrazení dluhu žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný ani přesto neplatil, banka ke dni 7. 4. 2020 úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným, sestávající z jistiny ve výši 39.735,85 Kč, smluvních poplatků za upomínky ve výši 3 x 600 Kč a příslušných úroků, převedena na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou, a kromě jistiny a poplatků po žalovaném požadoval zaplacení zákonných a smluvních úroků z prodlení. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval. 2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu, k čemuž mu byla stanovena lhůta 15 dnů. Lhůta uplynula marně. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, zástupce žalobce se po omluvě nedostavil, souhlasil s projednáním věci v nepřítomnosti žalobce. Soud postupoval dle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků po provedeném dokazování, kdy byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 31. 8. 2012 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný si sjednali vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 27. 5. 2019 bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobce zavázal pro žalovaného vést k běžnému účtu č. [bankovní účet] [název úvěru] (kontokorentní úvěr) s výší povoleného limitu 33.000 Kč, s úrokovou sazbou 21,99 % ročně a RPSN 24,35 %. 5. Z Ukončení poskytování [název úvěru] k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne 11. 11. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce z důvodu nepovoleného přečerpání povoleného limitu zrušil povolený limit [úvěru] na účtu žalovaného. Z Ukončení poskytování [úvěru] ze dne 3. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce převedl nesplacenou jistinu úvěru ve výši 39.735,85 Kč na nově otevřený úvěrový účet [číslo] žalovanému bylo stanoveno úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.655,66 Kč, splatných vždy ke 2. dni každého měsíce počínaje 2. 1. 2020. Z oznámení o zesplatnění ze dne 9. 4. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce úvěr pro neplacení zesplatnil. 6. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že na úvěrový účet byla převedena dlužná částka ve výši 39.735,85 Kč představující nezaplacený přečerpaný kontokorentní úvěr ([název úvěru]). Žalovaný na dlužnou částku nezaplatil ničeho a nesplacená jistina úvěru činí 39.735,85 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla zjištěna aktivní legitimace žalobce. 8. Z Podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 25. 2. 2021 žalovanému výzvu k plnění (předžalobní upomínku) bez stanovené lhůty k plnění. Z obsahu spisu nevyplývá, že žalovaný žalobci něčeho po předžalobní výzvě zaplatil. Žalovaný soudu žádné důkazy nenavrhl. 9. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti mající význam pro rozhodnutí ve věci. 10. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.) Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). (§ 1879 o. z.) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (§ 1880 odst. 1 o. z.). 17. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. 18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. platného ve znění ke dni uzavření smlouvy (Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 27. 5. 2019, jíž byl sjednán kontokorentní úvěr [název úvěru]), je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je tedy nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo zapotřebí posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce však předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil jakékoliv potřebné kroky za účelem zjištění