9 C 326/2019-106 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 12. 2019 se domáhal žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 42.682 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.682 Kč ve výši 9,75 % ročně od 23. 12. 2019 do zaplacení, částky 7.420,32 Kč, úroku ve výši 89,99 % ročně z částky 34.442,54 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 109.728 Kč, a zaplacení nákladů řízení, z titulu smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2018 [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na základě předchozího posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytnut úvěr ve výši 36.000 Kč. 2. Okresní soud v Prostějově ve věci rozhodl dne 27. 7. 2020 rozsudkem č. j. [číslo jednací] tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 34.442,54 Kč s 9,75 % (zákonnými) úroky z prodlení ročně od 23. 12. 2019 do zaplacení (I. výrok) a dále povinnost zaplatit žalobci částku 7.420,32 Kč (II. výrok). Žalobu zamítl co do 89,99 % úroků ročně z částky 34.442,54 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkové úroky dosáhnou částky 109.728 Kč (III. výrok) a co do částky 8.239,46 Kč s 9,75 % (zákonnými) úroky z prodlení ročně od 23. 12. 2019 do zaplacení (IV. výrok). Dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.195,38 Kč (V. výrok). Proti části III. a IV. výroku rozsudku, jakož i proti V. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včas odvolání. 3. O odvolání žalobce rozhodl Krajský soud v [obec] usnesením ze dne 27. 5. 2021 č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek Okresního soudu v Prostějově se v části III. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do 20 % úroků ročně z částky 34.442,51 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkové úroky dosáhnou částky 109.728 Kč, v části IV. výroku, kterou byla žaloba zamítnuta co do částky 2.296,36 Kč s 9,75 % úroky z prodlení ročně od 23. 12. 2019 do zaplacení, a v V. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Jednání byla přítomna zástupkyně žalobce, žalovaný se neomluvil a k jednání se nedostavil, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Zástupkyně žalobce uvedla, že trvá na původním znění žaloby. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2018 [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, bylo zjištěno, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr celkem ve výši 36.000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr žalobci splatit ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3.048 Kč splatných vždy k 22. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla smluvena jako pevná po celou dobu splácení úvěru, ve výši 138,16 % ročně, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) činila 138,16 %. Z bodu 6.1 části B smlouvy vyplývá, že jestliže se klient (žalovaný) ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli (žalobci) smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn požadovat činí maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2 části B smlouvy má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dle bodu 6.7 části B smlouvy je při prodlení klientů s hrazením jakéhokoli peněžitého dluhu poskytovatel oprávněn požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Dle bodu 6.9 části B smlouvy se za den prodlení považuje každý, i započatý, den prodlení s úhradou daného dluhu. 6. Z výše uvedené smlouvy o úvěru, z Předsmluvního formuláře ze dne 23. 11. 2018, z Hodnocení klienta ze dne 23. 11. 2018, bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutého úvěru. 7. Z Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 23. 11. 2018, mzdového výpisu za říjen roku 2018, Prohlášení klienta ze dne 23. 11. 2018, a Hodnocení klienta byly zjištěny měsíční příjmy žalovaného ve výši 10.200 Kč, a výdaje ve výši 4.910 Kč. 8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 26. 11. 2018 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 36.000 Kč. 9. Z Oznámení ze dne 26. 6. 2019, Výzvy k zaplacení ze dne 23. 5. 2019 a ze dne 24. 6. 2019, Předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2019, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných částek, součástí výzvy k zaplacení ze dne 23. 5. 2019 a ze dne 24. 6. 2019 bylo rovněž upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru a upozornění na povinnost hradit náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. 10. Z karty klienta ze dne 23. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr splatil dne 27. 12. 2018 částku 3.048 Kč, dne 25. 1. 2019 částku 3.048 Kč, dne 25. 3. 2019 částku 3.048 Kč, dne 25. 3. 2019 částku 3.048 a dne 2. 9. 2019 částku 1.000 Kč. 11. Z obsahu spisu ani z tvrzení žalobce nevyplývá, že by žalovaný kromě výše uvedeného na úvěr něčeho dalšího zaplatil. 12. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti, které by měly vliv na skutkové a právní posouzení věci. 13. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.). Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. (§ 1802 o. z.) 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba není ve zde projednávaném rozsahu, to je co do úroku ve výši 20 % ročně z částky 34.442,5